Volby pod Himálajem

Víkendové parlamentní volby v Nepálu sice nevynesly tuto zemi na první stránky světového tisku, přesto však budou mít podstatný význam pro celý indický subkontinent. Idylický obraz himálajského království byl narušen již před rokem: pouliční srážky policie a studentů vyvrcholily 9.dubna 1990 masakrem dvousettisícové demonstrace před královským palácem v hlavním městě Káthmándú. Počet obětí zůstal neznámý (armáda odvezla mrtvoly a okamžitě je spálila), odhady se ale pohybovaly mezi 200 až 500 mrtvými. Jisté je, že mezi oběťmi byli i tři evropští turisté.

Palác a pančájat

Nepálské hnutí za demokracii na jaře loňského roku bylo jednou z prvních „zrcadlových“ revolucí, palácových převratů a lidových hnutí, které se odehrály v třetím světě po událostech ve východní a střední Evropě. Představovalo jeden z nejpřesvědčivějších dokladů univerzální přitažlivosti demokracie, konceptu lidských práv a touhy po svobodě v zemích, kde vládnoucí elity dlouho udržovaly iluze o nemožnosti demokratického pohybu. Zároveň narušilo tradiční argumentaci typu „Náš lid ještě není pro demokracii dostatečně uvědomělý (vzdělaný, tolerantní, majetný)“.

Od roku 1972 vládl v Nepálu král Bíréndra a jeho Palác. Převodovkou byl systém pančájatů (lidových rad), „potvrzený“ čas od času volbami - s jednotnou kandidátkou do Národního pančájatu. Téměř třetinu členů tohoto bezzubého parlamentu jmenoval král ze spřízněných rodin a mnozí poslanci se po nepromyšlené interpelaci octli…