My nejsme Češi
Neznám ani jeden všestranně podepřený důvod, proč by chystaná ústava ČR musela zakotvovat jakékoli změny státoprávního charakteru.
Neznám ani jeden všestranně podepřený důvod, proč by chystaná ústava ČR musela zakotvovat jakékoli změny státoprávního charakteru. Změny v administrativně-správní rovině jsou jistě nezbytné, ale cesta ve směru „suverénních“, „samosprávných“ zemí je v naší dnešní situaci scestná. Meziválečná republika zavedla zemské zřízení (navíc v odlišné podobě, než si ji představují současní „moravští patrioti“) až v r.1927, tj. devět let po svém vzniku. Tehdejší politikové byli státníky - měli rozum, a proto také jiné, závažnější starosti. My je nemáme? Fungující samospráva měst a obcí spolu s účelnou, pragmatickou státní správou na úrovni okresů - toť klíč k řešení nejbližších a nejnaléhavějších úkolů v této oblasti. Naučme se nejdříve spravovat své společné záležitosti „dole“. Jen vyhledávání dobrých radních, starostů a úředníků dá přinejmenším více námahy než krájení českého státu od „zeleného stolu“.
Osobně nemám nic proti tomu, že se někdo cítí být Moravanem nebo Slezanem nebo se k těmto pospolitostem hlásí jako k jakýmsi etnickým celkům (byť jde ve skutečnosti o fenomény značně proměnlivé územně historické, resp. kulturní identity). Zemské vlastenectví, úcta k tradicím, minulosti a láska k rodnému kraji mi v žádném případě nejsou cizí či lhostejné. Jiná věc ovšem je politikářské zneužití těchto přirozených realit. V této souvislosti považuji za smutné, že se popřává sluchu různým „moravským ideologům“, kteří přehazují výhybky vývoje tím, že zaměňují pořadí výzev, na které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu