Československá podpora Velké Sýrie

Sýrie je naším největším dlužníkem. Z celkové sumy 5,4 miliardy dolarů pohledávek v zahraničí máme v Damašku dosud nedobytnou 1,1 miliardu. Klíčem se má stát právě uzavřený kontrakt na vývoz tanků T-72 československé výroby, který vzbudil takový rozruch ve světě. Příčina je nasnadě: citlivá oblast určení a především způsob, jakým tento lukrativní obchod prezentují českoslovenští představitelé, „vydíraní vyděrači“, jak je výstižně charakterizoval ve své poznámce Alexandr Kramer (Lidové noviny, 11.5.).

Nejmarkantnější odpor proti této transakci vychází z USA a Izraele, států, které mají mimořádný zájem na zachování rovnováhy na Blízkém východě. Ovšem i kdybychom si odmysleli vysokou hru strategického uvažování, zanedbali tolik skloňovanou židovskou lobby ve Spojených státech a přijali argumentaci, že tank T-72 je zastaralý a „neškodný“, zůstávají některé zdánlivě méně dramatické, ale o to konkrétnější detaily syrské skutečnosti.

Velkosyrské ambice Damašku

Na rozdíl od Iráku, Íránu, Libye či OOP je Sýrie mnohem prozíravější. Neocitá se na prvních stránkách světového tisku, a proto její obviňování z podpory terorismu nachází poměrně malý ohlas. Syrský prezident Asad nevyvolává takovou hrůzu jako diktátoři typu plukovníka Kaddáfího, ajatolláha Chomejního či Saddáma Husajna, zároveň však není ani terčem světových karikaturistů. Podle názoru vdovy po egyptském prezidentu Sadatovi je Asad „nejprohnanější muž v arabském světě“, ale "přitom zná své…