Nové Mlýny melou z posledního

Všechno má svůj počátek a svůj konec. Kde bude mít konec „podpálavský stavební netvor“, úředně zvaný soustava novomlýnských nádrží, neví nikdo. Na počátku však stojí lidé, kteří stavbu prosadili a postavili, a mají proto lví podíl na vzniku katastrofy v údolní nivě řeky Dyje.Původní rozpočet na stavbu byl asi 1 miliarda korun. Stavba stála 1,6 miliardy. Vyvolanými investicemi (které pouze na závlahách zemědělských ploch dosáhly 2 miliard) se nikdo nezabýval. Rekonstrukce dosud nezkolaudované, ale už narušené střední nádrže, stála maličkost - 80 miliónů. Rybářství v dolní nádrži vynáší ovšem celé 3 milióny ročně.

Nesmyslnost celého projektu (také z ekonomického hlediska) pouze dokresluje předpoklad životnosti celé stavby, která se při nevyužití sacích bagrů (bagry skutečně nebyly pro vysoké finanční náklady nikdy použity) odhaduje na pouhých 8 až 12 let!

Jedová voda

Stavba tvrdě postihla okolní přírodu a její obyvatele. Nádrže jsou příliš mělké (průměrná hloubka kolem 2 m), voda v nich je znečištěná převážně organickými látkami. Dochází k silnému prohřívání nádrží a tím ke snížení obsahu kyslíku. Ůbytek kyslíku zpomaluje odbourávání organických látek. Obsah kyslíku se dále snižuje a nastávají ideální podmínky pro rozvoj anaerobních organismů. (Takovým organismem je i bakterie Clostridium botulinum, která produkuje nervový jed zvaný botulotoxin, prudce jedovatý i pro člověka.)

Jed se dostává do bahna a do vody, potravním řetězcem přes…