Malá privatizace

„Celý náš postup od totálního etatismu k tržnímu systému je natolik unikátní, že jakékoliv poznání je podkladem pro celý svět. Zákonodárné orgány by se neměly ostýchat přijímat novely nebo novely novel zákonů. Jestliže poznání dojde o krůček dál, je chyba na něj nereagovat. Proto mne mrzí neustálé zdůrazňování toho, co se nepodařilo. Málokdo si uvědomuje, že se to nepodařilo v něm samém“, řekl v únorovém rozhovoru pro Respekt ing.Roman Češka, poradce ministra pro privatizaci ČR. Následující text si neklade za cíl nedostatky a problémy zdůrazňovat, ale poukázat na ně, abychom se jim snáze dokázali vyhnout.

O všednodenním boji privatizačních komisí

hovoříme s předsedou privatizační komise pro Prahu 4 Iljou Květoněm, s členem privatizační komise v Praze 5 Janem Kučerou, s předsedou privatizační komise v Praze 9 Petrem Rečkem a mluvčím pražských privatizačních komisí Jindřichem Kebrlem.

Před třemi týdny se privatizační komise dohodly s ministerstvem na postupu, který jim částečně uvolňuje ruce ve vztahu k objektům, jež byly předmětem restitucí. Mohli byste stručně popsat, jak to bylo dosud a co se tedy mění?

KUČERA: Všechno, co spadalo do restitucí - t.j. do zákona o zmírnění některých majetkových křivd a do zákona o mimosoudních rehabilitacích, nesmí být předmětem aukce. Naráželi jsme jednak na problém, že pomalu nebylo co privatizovat, a kromě toho existovalo nebezpečí, že noví majitelé klidně nechají…