Odborář odjinud

A.Scargill začal v 15 letech pracovat v dolech Woolley Colliery severně od Barnsley a brzy zde získal první zkušenosti v průmyslové agitaci. Stal se členem Ligy mladých komunistů.

O tři roky později poprvé vystoupil jako odborářský aktivista na hornické schůzi. Pravicově orientované vedení schůzi demonstrativně opustilo. V roce 1981 se stal předsedou Národního svazu horníků. V roce 1983 v televizním přenosu prohlásil, že „v konečné fázi vývoje, až dospějeme k socialismu, nebude mít nikdo potřebu vlastnit či kontrolovat průmysl… Každý jednotlivec bude mít samozřejmě právo vlastnit dům a zahradu“. Ve scargillismu má být ekonomika centrálně plánovaná a výše mezd určována na základě diskusí s centrálním systémem, i když, na rozdíl od bývalých východoevropských režimů, bude existovat právo na stávku.

V roce 1984 stávkovali britští horníci. A.Scargill se tajně setkal s libyjským vůdcem M.Kaddáfím a jeho tajemník jednal s odbory v Tripolisu. Když kolem těchto schůzek vypukl v Británii skandál, bránil se Scargill, že mezi podporou poskytnutou libyjskými představiteli odborů a podporou libyjské vlády je rozdíl, že by se mělo rozlišovat mezi odboráři v zemi a politikou či ideologií jejich vlády.

V tomtéž roce požádal v SSSR o finanční podporu stávky. Vedoucí představitelé britských odborů potvrdili, že obdrželi pomoc ve výši 1.138.000 dolarů. V zájmu Sovětského svazu bylo, aby Scargill stávku vyhrál. Vláda obvinila svaz horníků, že narušuje britskou ekonomiku.…