Nezávislost v rámci SSSR

9.dubna, v den druhého výročí tbiliského masakru, Republika Gruzie - jak se tato země od 14.listopadu 1990 oficiálně nazývá - vyhlásila nezávislost. Někdy k tomu dojít muselo, i když jsme to čekali později. Předseda Nejvyšší rady republiky Zviad Gamsachurdia totiž ve svém programovém prohlášení řekl:

„… Národní opozice, třebaže zvítězila, zatím nevydává deklaraci o úplné státní nezávislosti Gruzie, což je zdůvodněno stávající politickou realitou v Gruzii i ve světě. Nechceme, aby deklarace naší nezávislosti zůstala pouze na papíře, chceme skutečnou nezávislost, a to vyžaduje důkladnou přípravu v právním, ekonomickém i politickém ohledu.“

Nový gruzínský parlament, který vzešel z demokratických pluralitních voleb 28.října loňského roku, vykonal za těch několik měsíců svého fungování velký kus práce, přijal mnoho zákonů a začal zásadně reorganizovat soudnictví a státní administrativu, zatím však nestačil vykonat dost v oblasti, která, jak právě sami na vlastní kůži prožíváme, je nejdůležitější - v ekonomice. Místo toho se dostal - ne pouze vlastní vinou - do velmi obtížné situace, v níž je nucen vytloukat klín klínem. S pouhým uspokojováním nacionálních tužeb si na dlouho nevystačí, to by si měli uvědomit Gruzíni i všechny národnostní menšiny a menšinové národy v Gruzii. I nejplamennější vlastenci potřebují jíst, šatit se, žít aspoň v elementárním komfortu. Gruzie je bohatá země, má dostatek úrodné půdy, příznivé klimatické podmínky a její pracovití a zkušení…