Cesta po jihoamericku
K nejzajímavějším projevům konference patřilo vystoupení člena Výboru OSN pro rozvojové plánování a autora ekonomického bestselleru nedávných let "Další cesta: neviditelná revoluce ve třetím světě", peruánského ekonoma Hernanda de Soto.
K nejzajímavějším projevům konference patřilo vystoupení člena Výboru OSN pro rozvojové plánování a autora ekonomického bestselleru nedávných let „Další cesta: neviditelná revoluce ve třetím světě“, peruánského ekonoma Hernanda de Soto.
Na celém světě existuje pouze 21 zemí s rozvinutou tržní ekonomikou a stabilní demokracií. I toto množství stačí, aby každý věděl, jak taková společnost vypadá. Otázka je, jak se k ní dopracovat - obecný vzorec totiž neexistuje.
Většina latinskoamerických zemí je známa svou vysokou zahraniční zadlužeností a množstvím nezaměstnaných nebo chudých lidí. Často se soudí, že do tohoto neutěšeného stavu je přivedl vykořisťovatelský kapitalismus. De Sotova odpověď na hospodářské problémy třetího světa však paradoxně zní - více kapitalismu. To, co je v Latinské Americe považováno za kapitalismus, de Soto nazývá merkantilismem. Je to regulovaný trh, umožňující podnikání jen velmi úzké, privilegované vrstvě, která má dobré kontakty se státní byrokracií. Bez konexí a úplatků je legálně podnikat velmi obtížné. De Soto se experimentálně pokusil o legální založení malé oděvní továrny. Záležitost, která je ve vyspělých zemích věcí dnů nebo i hodin, v Peru trvala 289 dnů a stála přes 1.000 dolarů na úplatcích.
Oficiální statistiky ovšem nezachycují, čím se spousty chudých a nezaměstnaných živí. De Soto tvrdí, že jsou to vlastně podnikatelé. Dělají totéž, co podnikatelé kdekoli jinde - kupují, prodávají, vyrábějí, poskytují služby - jenže v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu