Spravedlnost počká
Fakt, že se příslušníci bývalé Státní bezpečnosti dopouštěli během výkonu svého povolání řady trestných činů, není žádnou novinkou. Šlo především o překračování pravomocí při výsleších, protiprávní zadržování a někdy dokonce bití zadržených.
Fakt, že se příslušníci bývalé Státní bezpečnosti dopouštěli během výkonu svého povolání řady trestných činů, není žádnou novinkou. Šlo především o překračování pravomocí při výsleších, protiprávní zadržování a někdy dokonce bití zadržených. Stížnosti, které z tohoto důvodu podávali poškození (ještě před listopadem), však nikdo nikdy nevyřídil. Po pádu komunistického režimu bylo možné očekávat, že se přístup odpovědné instituce změní. Opak je však pravdou.
Inspekce versus inspekce
Od ledna 1990 začaly přicházet na FMV nové stížnosti. Pochopitelné je, že část z nich byla podána na pracovníky inspekce, kteří dřívější podněty „vyšetřovali“. Vzhledem k tomu, že v té době na inspekci pracovali (a dodnes většina pracuje) titíž lidé jako před listopadem, bylo naivní očekávat nějaké výsledky.
Na jaře loňského roku převzala případy týkající se trestné činnosti estébáků nově vytvořená inspekce Úřadu na ochranu ústavy a demokracie. Kromě jiného vyšetřovala více než dvě stě stížností a dvacet tři podnětů k trestnému stíhání od poškozených občanů. Za všechny můžeme uvést Petra Placáka, kterého odvezli estébáci v noci 50 km za Prahu, zmlátili ho a nechali kdesi v křivoklátských lesích. Nebo jeho bratra Jana, kterému při výslechu pro „pobavení“ stříleli za hlavou slepými náboji. Inspekce dostala k závěrečnému zpracování také řadu případů neoprávněné skartace dokumentů FMV. Přestože mělo dojít ke stíhání minimálně několika desítek příslušníků StB. Přesto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu