Pakracký incident

Problém chorvatských Srbů se opět zdramatizoval. Situace se vyhrotila v severní oblasti Chorvatska, v obci Pakrac a jejím okolí, kde Srbové tvoří zhruba třetinu obyvatelstva. Již delší dobu se předpokládalo, že i tam nabere vývoj podobný směr jako na jižnějším území Kninu, to znamená vytváření Velkého Srbska.

Srbská autonomie, jednostranně vyhlášená 1.března na zasedání Obecní rady v Pakraci, předpokládá i vlastní policii, zodpovědnou pouze (nezákonné) policejní centrále v Kninu. Týž den srbská část pakracké policie spolu s rovněž srbskými policejními záložníky odzbrojila šestnáct chorvatských policistů. Chorvatské ministerstvo vnitra hned nazítří vyslalo do Pakrace obrněné jednotky, které bez krveprolití obsadily policejní stanici a budovu Obecní rady. Vzbouřenci se stáhli do lesů nad Pakracem, odkud ostřelovali chorvatské jednotky, které mezitím zatkly 32 výtržníků. V poledne dorazily do Pakrace i obrněné transportéry jugoslávské armády.

Tiskový mluvčí jugoslávského prezídia oznámil, že vstup armády do Pakrace nařídil předseda prezídia Borisav Jovič (rodem Srb). Je nutné zdůraznit, že takový příkaz přesahoval jeho kompetence, a byl tudíž nezákonný. Ke srážce mezi armádou a chorvatskou policií však nedošlo. Den nato, v neděli 3.března, prezídium na mimořádné schůzi nařídilo stažení jak armády, tak zvláštních jednotek policie. Podle chorvatských oficiálních zpráv byli při sobotních a nedělních přestřelkách zraněni tři chorvatští policisté. V následujících…