Sázka na špatného koně

„Budeme Saddáma stíhat, dokud ho neodděláme,“ slibovali kuvajtští a saúdští vojáci v televizních záběrech z pozemní bitvy, při níž se během prvních dvanácti hodin ocitli 30 kilometrů hluboko na kuvajtském území. Vyhládlí, neholení a nemytí Iráčané se vzdávali po tisících. Objímali své dobyvatele a radostně v dlouhých frontách pochodovali na jih k saúdským hranicím. Britské, americké a francouzské jednotky najely rovnou do Iráku na bitvu s elitními iráckými republikánskými gardami a odřízly ostatním ústup. Osvobozování Kuvajtu bylo do značné míry arabskou záležitostí.

Jenže co vlastně osvobozovali? Podle zpráv vysílaných okupovanými Kuvajťany hořela snad polovina ropných polí. Iráčtí vojáci prováděli hromadné popravy kuvajtského obyvatelstva a na ulicích a u východů z mešit na potkání sbírali muže nad 13 let. Vypalovali jim oči cigaretami a těla jim provrtávali ručními vrtačkami. Rozsekávali jim hlavy sekyrami a věšeli je na ulicích. Znásilňovali ženy a uřezávali jim ňadra. Ženy a děti odváželi přes hranice do Iráku, kde z nich dělali živý štít na obranu před spojeneckými jednotkami. Od začátku okupace jich prý bylo odvlečeno na sto tisíc. Po celém Kuvajtu je rozmístěno 500 tisíc nevybuchlých min. Střed hlavního města je v troskách. Desalinační vodárny jsou zničeny, není dostatek pitné vody. Hygienická infrastruktura je narušena a nejméně čtvrtina Kuvajťanů trpí různými nemocemi včetně začínající cholery. Jaká dramatická překvapení bylo ještě možné od Saddáma…