Návrat k realitě

V průběhu války vysílala izraelská televize bez přestávky čtyřiadvacet hodin denně. Hodně lidí mělo problémy se spánkem, zvláště po útocích iráckých scudů. V noci ze středy na čtvrtek sledovali mnozí populární detektivní seriál s inspektorem Morsem. Kolem čtvrté hodiny k ránu se složitý příběh začal rozuzlovat. Motiv vraždy byl již jasný a podezřelí byli kromě inspektora Morse samozřejmě všichni. Kdo z nich je vrah? Napjaté nervy nevyspalých diváků hltají slova inspektora, jenž právě začal s rekapitulací případu. Drama vrcholí. Inspektor se nadechne a z jeho gesta je jasné, že právě nyní zákeřníka odhalí… V tomto okamžiku je seriál bez jakéhokoliv oznámení přerušen a na obrazovce se objeví prezident Bush ohlašující konec války.

Následují komentáře, rozhovory, spekulace o osudu Saddáma Husajna a záběry CNN. Konečně se na obrazovce objeví již dobře známá sympatická tvář vojenského mluvčího, generálmajora Nachmana Šaje, který oznamuje, že masky se mohou odložit do skříně, utěsněné pokoje otevřít a život se vrací do normálních kolejí. Lidé otvírají šampaňské, budí sousedy. Děti, které se rámusem probudily, strhávají z oken igelitové potahy.

„Tak na tu normalizaci,“ říká Osnat a zdvihá skleničku. „Na to já nepřipíjím,“ bručí soused. „No jo,“ říká zamyšleně Miriam, „pozdní příchody do práce už teď nebudem moct omlouvat houkačkama.“ „A v Tel Avivu zase nebude kde parkovat.“ „A v Jeruzalémě se zas vrátěj k pokutám a budou kontrolovat bezpečnostní pásy.“ "A Rony bude…