Přesilovka na korejském ledě

V uplynulých měsících se výrazně změnila politická mapa Korejského poloostrova, území, kde se ještě nedávno střetávaly strategické zájmy čtyř gigantů - USA, Sovětského svazu, Číny a Japonska. Mocenské ambice Moskvy a Pekingu klesají vzhledem k zaujatosti vlastními domácími trably. Úměrně s tím polevuje také lpění Washingtonu na vůdčím dálněvýchodním postavení. Tento posun skýtá jedinečnou šanci japonskému politickému a hospodářskému fenoménu, ale spolu s celkovým oteplením mezinárodních vztahů a krachem komunismu ve východní Evropě výrazně ovlivňuje i poměr sil v Koreji samé.

KLDR se již především tváří v tvář Jihu nemůže opřít o solidaritu evropského socialistického tábora a přes pokračující hospodářské styky s jeho někdejšími příslušníky si Pchjongjang, více než kdy předtím, zaslouží smutný titul „kůl v plotě světové diplomacie“. K tomuto vývoji se severokorejské vedení zpočátku postavilo s překvapivě chladnou hlavou. S novými východoevropskými režimy, z jejichž kacířského území pro jistotu stáhlo téměř všechny své studenty, se snažilo udržet zdvořile neutrální vztahy. Tak údajně zněly i instrukce, jež počátkem roku obdrželi příslušní velvyslanci svolaní ke konzultacím do vlasti.

Nedávno se však v tisku KLDR objevil na toto téma ostřeji formulovaný materiál, svědčící o rostoucí nervozitě v okolí prezidenta Kim Ir-sena. Ten se mohl smířit se ztrátou východoevropských přátel, smrtelně nebezpečná je ale pro jeho další panování „linka důvěry“ mezi Moskvou a…