Evropská dávka jedu

Od článku v Respektu č.30 („Soudruhu, nepokradeš”), který se zabýval podivnými praktikami v dovozu kakaových bobů a masokostní moučky, uplynuly bezmála dva měsíce. Čtenáři se občas ptají, co konkrétního se po zveřejnění materiálu stalo, zda došlo k nápravě, či zda stav naopak zůstává beze změn. Deset týdnů je bezpochyby dostatečně dlouhá doba na to, abychom mohli udělat krátkou rekapitulaci.

V prvé řadě nutno podotknout, že redakci se prozatím neozvala žádná kompetentní instituce, která by se problémem měla zabývat z trestněprávního hlediska. Z toho samozřejmě nelze usuzovat na lenost příslušných úřadů - možná pracují, ale nedávají to zevně příliš najevo.

Hlavní aktéři příběhu (tzn. Zemědělské zásobování - ZZN, Koospol, Čokoládovny a hygiena) se k případu s větším či menším zpožděním vyslovili. Uvážlivost a hodnota jejich reakce se měnila v závislosti na tom, nakolik jim vztek či pocit ohrožení zatemnily jádro věci. Přesto jsou jejich odpovědi jediným hmatatelným výsledkem celého úsilí. Proberme si je tedy v přehledném schématu.

Masokostní moučka

V první části článku jsme se ptali, proč Koospol už deset let odebírá masokostní moučku od monopolního francouzského dodavatele (firma Union Protein-Saprogra), když je na světovém trhu k dostání moučka podstatně levnější a přitom navíc se zárukou výrobce, že produkt…