Mise dobré příležitosti
Nad Perským zálivem se vznáší stín Mnichova. Čím více se mluví o mírových rozhovorech, tím méně je jasné, o jaký mír vlastně jde. Značná část světového, ale i československého veřejného mínění považuje vyjednávání za cíl sám o sobě a do značné míry pomíjí příčiny a širší souvislosti.
Nad Perským zálivem se vznáší stín Mnichova. Čím více se mluví o mírových rozhovorech, tím méně je jasné, o jaký mír vlastně jde. Značná část světového, ale i československého veřejného mínění považuje vyjednávání za cíl sám o sobě a do značné míry pomíjí příčiny a širší souvislosti. Tento populistický a krátkozraký postoj podporuje podle očekávání bulvární tisk, ale svou úlohu při tom však sehrála i československá mise dobré vůle.
Začátkem roku 1989 se v československé opozici rozvinula diskuse, zda je správné označovat procesy, které tehdy probíhaly sice při dodržování soudních pravidel, ale proti nespravedlivě stíhaným osobám, za „korektně vedené“. Výsledek vyzněl jednoznačně: nikoliv, bylo by to jen matení pojmů a profitovala by z toho pouze vládnoucí moc. Po návratu z Bagdádu však stejnými slovy charakterizoval průběh jednání člen naší mise, poradce prezidenta republiky a poslanec, Michael Kocáb (Mladá fronta dnes, 14.12.).
Jestliže někdo přistoupí na jednání se zločincem, měl by si především vyjasnit pojmy. Gangster-gentleman je dnes již vyčichlou postavou z rodokapsů, zatímco režim Saddáma Husajna po čertech konkrétní hrozbou, a to nejen pro své bezprostřední sousedy. Zůstaneme-li u kriminálního žánru, pak v každé detektivce platí za jeden z nejtěžších přečinů „korektní“ vyjednávání s vyděračem, přistoupení na jeho pravidla hry, případně „korektní“ zaplacení výkupného. Skutečnost koneckonců dokazuje, že ani tento povrchní příměr není neopodstatněný.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu