„Samuraj”, „Rudolf” a „Reportér”

Ze 450 lustrovaných pracovníků ČTK podle s StB spolupracovalo - podle tzv. registru svazků - 52 lidí; 23 měli statut agentů, 17 důvěrníků, ostatní byli „jen“ informátory.

Ředitel Petr Uhl požádal ministra vnitra Sachera o lustraci vedoucích pracovníků a redaktorů ČTK již 14 dní po svém nástupu do funkce. Záležitost se vlekla, o kladném vyřízení rozhodla federální vláda až 26.července. Příslušný pracovník ministerstva vnitra měl s vyhledáváním údajů hodně práce. Zaměřil se na informace o časovém období spolupráce a jejím charakteru, na podrobnosti o rozvědné činnosti, na krycí jméno a na odměny za tuto činnost.

Z materiálů, které se podařilo najít (mnohé byly neúplné), vyplývá, že míra provinění a společenské nebezpečnosti oněch padesáti odhalených spolupracovníků byla různá. Podle toho chtěl jejich případy řešit i ředitel ČTK. Měl ale svázané ruce: spolupráce s StB není totiž důvodem k rozvázání pracovního poměru. Navíc se kolem lustrací dělají stále tajnosti. Skupina poslanců federálního shromáždění proto navrhuje, aby byly seznamy příslušníků a spolupracovníků StB civilizovanou cestou zveřejněny a aby zákon umožnil i jejich určitý postih, pochopitelně bez skandalizace a následků pro jejich rodiny.

Petr Uhl je mezi iniciátory návrhu. Nejtvrdší postoj zaujal proti 23 agentům. „Přiostřil jsem situaci, doslova je vydírám. Buď sami dobrovolně odejdou a nikdo se nic nedozví, nebo uspořádáme schůzi na příslušném pracovišti a tam si všechno vyříkáme,“ uvedl…