Deset tisíc doktorátů

„Jsou tam i hrdiny, které nejsou kladné. Ne všichni jdou kladem. Ne všichni jdou ve stejných šlépějích toho kladu. Bagár je kladná hrdina. Na toho Pavla a na toho Ester se nemůžeme spolehnout.“ Takto vykládá své oblíbené autory paní Zdeňka Bastlová. Před dvěma lety získala na filozofické fakultě Univerzity Karlovy řádným způsobem docenturu. Rok po listopadu je docentka Bastlová stále členkou katedry české a slovenské literatury. Změnilo se na této fakultě vůbec něco?

Změnilo se dost. Zcela radikálně se změnil systém výuky. Povinné předměty jsou v menšině, zbytek do předepsaného počtu zkoušek si studenti vybírají sami. Byl zrušen ročníkový systém, studenti mohou skládat zkoušky v podstatě kdy chtějí. Proto se chystá dvoufázové studium s jakousi malou státnicí po dvou až třech letech, která bude sloužit především jako síto, kterým propadnou neschopní posluchači.

Už od února se na fakultě začali objevovat rehabilitovaní učitelé. Ze 160 vyhozených po roce 1968 se jich mohlo nebo chtělo vrátit šedesát. Na rozdíl od některých jiných fakult se na filozofii rozhodli přijmout každého, koho jen trochu mohli. Proděkan pro rehabilitace docent Jůzl si klade další úkoly: rehabilitovat studenty vyhozené při prověrkách v roce 1948 a sestavit historii filozofické fakulty od roku 1948. Předčítání první, pracovní verze této historie trvalo asi dvě hodiny a, jak kdosi výstižně poznamenal, zprávě by více slušel název Historie organizace komunistické strany na filozofické…