Podivná tvář Rumunské demokracie

„Velice nás pobavil Vasile Popovici, vousáč s maďarským přízvukem, který, považuje se za politika, pronesl na shromáždění v Temešváru stupidní projev. Tento hippie, který by si měl občas zajít k holiči a do městských lázní, tvrdil, že to ne chuligáni v prosinci 1989 zapalovali a terorizovali město, to ne oni se dopustili loupeží a vandalství v hodnotě asi 5 miliard lei, to ne oni zaútočili na vojenské jednotky, přičemž zabíjeli rumunské vojáky - nýbrž Securitate. Pro toto drzé individuum, placené Budapeští, je pohodlnější obviňovat Rumuny, a ne maďarské agenty, o jejichž existenci začal na svém procesu vypovídat i generál Securitate Iulian Vlad“ (citát z týdeníku Romania Mare)

Ne, to bohužel není trapný žert. S takovýmto pojetím prosincové revoluce a osočováním představitelů demokratických sil se dnes v Rumunsku skutečně setkáváme.Pro českého čtenáře bychom mohli dodat, že Vasile Popovici, autor Temešvárské proklamace, která je základním programovým textem demokratických sil v Rumunsku po prosinci 1989, mluví rumunsky bez cizího přízvuku. A také že jeho zevnějšek působí podstatně decentněji než působil vzhled Eugena Barbu (z jehož časopisu je citát převzat), když se v 80.letech - tedy v době, kdy většina jeho krajanů nemohla navštívit ani sousední Bulharsko - z televizní obrazovky vyznával z lásky k Benátkám. To však není podstatné. Podstatné je, že konzervativní síly dnes v Rumunsku disponují vlastním tiskem, jehož základními rysy jsou vypjatý nacionalismus,…