Německá menšina

Téměř jedno procento obyvatel Československa představuje německá menšina. Podle posledního sčítání obyvatelstva z r.1982 se sice jedná o 65.000 osob, reálný počet je však nejspíš dvojnásobný. Tato menšina dnes hledá svoji identitu, má na vybranou mezi dvěma sdruženími: kryptokomunistickým a novým…

Z původních 3,5 miliónu sudetských Němců zůstalo po odsunu na našem území asi 250.000. V r.1946 totiž spojenecké mocnosti vzhledem ke katastrofální situaci v poraženém Německu odmítly další transporty přijímat a odsunuté Němce vracely zpět.

Koncem čtyřicátých let nastalo další vysídlování německého obyvatelstva, které bylo z pohraničí přesunuto do vnitrozemí a roztroušeno po celém území republiky. Němečtí horníci z Mostecka byli například přesídleni do Krušnohoří, kde pracovali v nově založených uranových dolech, v Jáchymově či Abertamech, a do Ostravy. Všeobecně převládá názor, že Němci, kteří zůstali u nás, byli výhradně antifašisté a komunisté. Není to pravda. Účastníci protihitlerovského odboje a komunisté byli z velké části přesídleni do sovětské okupační zóny Německa, aby se tu podíleli na vybudování socialistického („demokratického“) německého státu. Neodsunutí Němci na našem území byli především dělníci, kterých bylo zapotřebí k udržení chodu továren a dolů v pohraničí.

Přes sedm let od konce války byli obyvatelé německé národnosti bez státní příslušnosti. Anulováním mnichovských dohod o připojení pohraničí k Německu ztratili sudetští Němci německé…