Nemám co tajit

Pane ministře, na besedě pořádané asi před třemi týdny jste požádal novináře o klid k práci na změnách v armádě. Dokážete si jako redaktor samizdatových Lidových novin představit list, který by se o současný stav armády nezajímal?

Já jsem vůbec nepožádal o takovýto klid, i když to tak bylo v některých listech interpretováno. Mám samozřejmě určité záměry, z nichž se snad dají vydedukovat pravděpodobné výsledky, které by bylo možné kritizovat. Ale především mám na mysli vzájemnou důvěru, její zvýraznění. Jde o to, aby otázky byly kladeny ve snaze dopídit se objektivní informace, ne ve snaze chytit dotazovaného za slovo a čekat, jak se ten blázen shodí špatnou odpovědí. My samozřejmě musíme být na otázky připraveni a musíme si být vědomi, že neexistují špatně položené otázky, pouze špatně formulované odpovědi. Osobně nemám co tajit, ale pokud se budu domnívat, že je něco užitečnější nesdělit, tak řeknu, že je užitečnější to nesdělit. Ale problémy zastírat nebudu. Mou povinností je hovořit otevřeně.

5. 11. jste před branně bezpečnostní komisí parlamentu hovořil o zastavení atestací důstojníků a o tom, že chcete vytvořit komisi, která by na určitém vzorku důstojníků výsledky atestací prověřila. Na první pohled se to zdá paradoxní…

Zastavil jsem atestace, protože jsem zjistil nedostatky v metodice i v sestavení atestačních komisí. Nedomnívám se, že všechny výsledky jsou špatné. Pouze jsem všem 350 vysokým důstojníkům a…