0:00
0:00
31. 10. 19907 minut

Voják a civilista

Je jmenování Luboše Dobrovského ministrem obrany skutečně tím nejlepším řešením vojensko-politické situace v Československu? Nebylo by lepší, kdyby ve funkci zůstal armádní generál Vacek, loajální profesionál, který dokonale zná problémy svého oboru?

Je jmenování Luboše Dobrovského ministrem obrany skutečně tím nejlepším řešením vojensko-politické situace v Československu? Nebylo by lepší, kdyby ve funkci zůstal armádní generál Vacek, loajální profesionál, který dokonale zná problémy svého oboru? Tyto otázky si nyní kladou lidé, kteří jsou si vědomi, jak citlivým místem vnitřní politiky je armáda.

Pokusme se tedy nejprve rozebrat, jakou roli generál Vacek sehrál v demokratizaci armády. Jeho nadřízený, prezident Havel, ji hodnotí víceméně kladně: „V období jeho působení ve funkci byly zahájeny rozsáhlé změny, které naši armádu čekají. Ministr Vacek velmi loajálně plnil všechny rozkazy. Jeho odvolání není tedy akt osobní nedůvěry k němu, je to výraz politické nutnosti této chvíle.“ Podobně se na jeho práci dívá L.Dobrovský: „Generála Vacka považuji za člověka, který na nejvyšší kvalifikační úrovni udělal pro stabilizaci armády, v období nesmírně komplikovaném, velice mnoho.“ A do třetice hodnocení poněkud odlišné; vydalo je Sdružení vojenská obroda: „Ministr Vacek se nedokázal vyrovnat, věříme, že i přes upřímnou snahu a důvěru, která mu byla dána, se zátěží dvacetiletého normalizačního období. Ne zcela pochopil požadavky změn probíhajících v naší společnosti.“

Přístup generála Vacka ke změnám v armádě lze ilustrovat na jeho postoji ke zřízení Generálního inspektorátu - orgánu pro kontrolu armády, jenž by se zodpovídal parlamentu. Začátkem roku jej naprosto odmítal, od března doporučoval, aby se GI…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc