Dva póly zločinnosti
Litěraturnaja gazeta uvedla 17.10.1990 pozoruhodné interview s jedním z bossů uzbeckého podsvětí. Z rozhovoru vyplývá, že ke sloučení mezi mafií a zločinným podsvětím dosud nedošlo. Mafie usiluje o moc, podsvětí prý o peníze.
Litěraturnaja gazeta uvedla 17.10.1990 pozoruhodné interview s jedním z bossů uzbeckého podsvětí. Z rozhovoru vyplývá, že ke sloučení mezi mafií a zločinným podsvětím dosud nedošlo. Mafie usiluje o moc, podsvětí prý o peníze. Jestliže však podsvětí ctí jakýsi „kodex“, mafie je nepoměrně pružnější a bezohlednější. A dojde-li ke srůstu obou struktur, je pravděpodobné, že zločin v SSSR (či v tom, co z něho zbyde) vstoupí do nové éry.
Exponenciální růst kriminality v SSSR, rozšiřování pole působnosti i „žánrová inovace“ zločinu nemohou příliš překvapovat v situaci, kdy nadšená víra v ideály zářivé budoucnosti je ta tam, kdy zbožnění vůdců nabývá chvilkového, mítinkového charakteru a kdy strach před represemi vyrovnává, ne-li převažuje strach ze smrti hladem, z naprosté nejistoty a z nezajištěnosti. Zločinnost existovala vždy a bylo jen otázkou přístupu státu, nakolik ji dokázal zvládat. Sovětská propagandistická hesla o vzorových komunistických městech (jako byla třeba Moskva nebo Leningrad, v nichž zločinnost - pokud vůbec existuje - rok od roku klesá prostě proto, že si to vyžaduje komunistická ideologie) způsobila, že hlášení posílaná nahoru nebyla o nic pravdivější než sama propaganda komunistického způsobu života. Výsledkem byl nekontrolovatelný vzrůst kriminality i to, že o bujícím novotvaru narkomafie se lidé dovídali z Ajtmatovova Popraviště a nikoli ze seriózních analýz.
Jed v žilách
Deník Izvěstija informuje 29.srpna o tom, že v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu