Tváří v tvář sjednocení

Zda znovusjednocení Německa proběhlo tím nejšťastnějším způsobem, či naopak, ukáže až další vývoj. Jde pochopitelně o vývoj v bývalé NDR, i když právě zde většina obyvatel tvrdí, že směrodatné je pro ně to, co přichází ze západu. Jisté je, že tento přínos se značné části východních Němců již dnes zajídá. Revoluční Nové fórum z loňského října jako by už neexistovalo. Neztratilo důvěru lidí, jenom jim nemůže nabídnout totéž, co vládní strana nejbohatšího státu Evropy. CDU pomalu, ale jistě a systematicky vmanévrovala Nové fórum do role neškodného trpaslíka, národ si koupila zbožím, kterému se nesmí a ani nedá konkurovat, a ovládla politickou scénu celé NDR.

V nedávných zemských volbách bezkonkurenčně zvítězili křesťanští demokraté - s nezvratným argumentem a heslem „Bez CDU by nebylo sjednocení“. Tento slogan najdeme i na plakátech s podobiznou usmívajícího se kancléře Kohla, které jsou vylepeny naprosto všude. Procházet se Berlínem znamená potkávat na ulicích, na stanicích U-Bahnu či S-Bahnu, na autobusech či domech usmívajícího se Kohla. Obyvatele východního Berlína to dost znervózňuje, neboť jim nepřipadá, že by se kancléř snažil plnit, co jim v nesčetných projevech nasliboval. Spíše naopak. V rámci slučování sesterských stran východu a západu se východoněmečtí politici snažili udržet u kormidla za každou cenu a kompromisně ustupovali vypočítavému nátlaku svých západních kolegů. Zbytečně se tak zdeformovaly některé nově schválené zákony a celé sjednocení…