Nežádám pomsty před Bohem
(poslední hodiny života gen.Heliodora Piky) Kolem svátku sv.Aloise toho roku jsem byl k půlnoci probuzen dozorcem trestnice. Naléhal, abych s ním šel rychle podat náboženskou útěchu a sv.svátost vězni v borské trestnici.
Kolem svátku sv.Aloise toho roku jsem byl k půlnoci probuzen dozorcem trestnice. Naléhal, abych s ním šel rychle podat náboženskou útěchu a sv.svátost vězni v borské trestnici. Bylo mi divné, odkud se bere horlivost správy trestnice, když už od března se nekonají pro vězně žádné bohoslužby. Nicméně, vzal jsem kufřík a Nejsvětější Svátost a dozorce mě sám odvezl autem do trestnice. Bylo to zvláštní - jindy při podobných příležitostech jsem chodíval pěšky.
Na prahu trestnice mě uvítal ředitel ústavu Šafarčík a s přehnanou zdvořilostí mě doprovodil k vězňově cele. Úlisností a líčenou zdvořilostí připomínal jednání gestapa.
Vešel jsem. Vězeň se představil: „Generál Pika. V lednu jsem byl odsouzen k smrti a dnes v 6 hodin ráno bude rozsudek vykonán. Přál jsem si duchovního.“ Na můj pokyn odešel dozorce a syn generálův se svou ženou. Manželka odsouzeného nebyla přítomna. Generál zbožně přijal hostii, vykonal pobožnost křížové cesty a pomodlil se se mnou. Byl dobře připraven na smrt, klidný a vyrovnaný. Setrvali jsme pak v přátelském rozhovoru asi od 1 hodiny po půlnoci do 4 hodin ráno. Vyprávěl mi ve zkratce o svém životě, aniž jsem se ho na něco tázal. - Pět let ruských legií, 1914–1918. Pak důstojnická kariéra doma. V březnu 1939 odchod do zahraničí. Francie, Anglie. Od r.1942 pobyt v Moskvě. Jeho pohled na rozklad ruské armády. Organizování českých vojenských jednotek v Rusku. V r.1945 návrat z Moskvy do Prahy. Zakrátko nový příjezd do Moskvy - jako divizní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu