Krize: palivová nebo socialistická?

Tvrdit v situaci tak dramatické, jakou v souvislosti s nedostatkem ropných výrobků právě prožíváme, že žádná ropná krize neexistuje, se může zdát přinejmenším provokativní. Přesto se na základě každodenního sledování proudu informací odvažuji poukázat, že na rozdíl od 70.let, kdy celý svět prožíval - a přežil - ropné krize dvě, tentokrát se krize, viděno v celosvětovém měřítku, nanejvýš mlhavě rýsuje na vzdáleném obzoru. Tímto tvrzením sotva naplním prázdné benzinové nádrže automobilistů, postižených dvojnásob nedostatkem i explozí cen. Spíše se vystavím riziku spojeného útoku rozezlených občanů a zodpovědných politiků za provokace v již i tak vážné situaci. Nicméně trvám na svém a pokusím se vysvětlit. Co se to vlastně stalo a proč? To by měla být první otázka, máme-li úspěšně vybruslit z tenkého ledu, na který jsme se dostali.

Nejen v Československu, ale v celém bývalém socialistickém táboře se nedostatek energie projevuje už delší dobu. Jde o důsledek absurdní ekonomické politiky uplynulých desetiletí, která ve jménu jakéhosi vyššího společenského řádu bezohledně vysála, co se dalo, a potomstvu zanechala spoušť, za kterou se dnes včerejší vládcové nemíní zodpovídat.

V rámci dnes už prakticky nefungující RVHP jsme se společně prokulhávali krizemi. Bratrský Sovětský svaz nám slíbil zásobování levnou energií ve formě ropy a zemního plynu, za což jsme mu na oplátku dodávali druhořadé průmyslové výrobky a zařízení, které bychom stejně jinde neprodali. Postavením…