Ekologie zápasu s monopolem

Rozhovor nadepsaný „Skandál ve stavebnictví“ ve 3.čísle nového týdeníku Československý profit zaznamenává rozhořčení americké firmy Warburg Pincus, která si brousila zuby na síť prodejen odbytové organizace Staviva, pokrývající Čechy a Moravu. Ačkoli jim prý kdekdo z vlády (náměstek Šnejdar, ministři Dyba, Vrba a Ježek a místopředseda Vlasák) slíbil, že se podnik nerozdělí, dochází k tomu. Tím jeho hodnota klesá o 45 miliónů dolarů. Podtitulek - „O tom, jak jedni se snaží a druzí rozhodují se ztrátou 45 mil.USD“ - tento krok vykládá jako naši ekonomickou ztrátu. Americký zprostředkovatel pan Vaňous nádavkem připojuje lekci, že v demokratickém státě by to šlo k soudu, který by „posoudil, zda ze společenského hlediska je žádoucí ničit státní majetek.“

Redaktor v úvodu rozhovoru sice slabě pípnul, že Staviva jsou monopolní organizace, ale ředitel Staviv mu to hravě rozmluvil: „Nedá se mluvit o monopolu. Stavebním materiálem kromě výrobců obchoduje i Včela, Uhelné sklady, Jednota.“ Takže jsme zase jednou hlupáci, kteří si šlapou po štěstí.

Proč však v očích amerického kupce hodnota sítě po jejím rozčlenění do několika podsítí klesá o více než polovinu? Protože tím se právě omezuje monopolní charakter Staviv. Monopol neznamená, že v dané oblasti někdo určité zboží prodává jediný, ale že má na prodeji rozhodující podíl. Ten může být i nižší než poloviční.

Představme si to názorně: Bydlíte v okrese, kde má provozovnu jen jedna firma se stavebním materiálem,…