Anno Domini MXM

Za devaterými horami a devaterými řekami leží klidný, tichý a malebný kraj, který vypadá jako jeden velký park. Stojí tu jen dva druhy budov, buď kostely, kláštery a kaple, nebo rodinné domky. Člověk, kterého nejčastěji potkáte, je biskup či řeholnice. Všichni ostatní je znají a zdálky nadšeně pozdravují.

Je tu i hodně dětí, ale až od věku, kdy už umějí mluvit. Nikde nejsou vidět kočárky ani plínky. Když vejdete do rodiny, obyčejně si rodiče zrovna s dětmi čtou z bible, zpívají nebo se modlí. Některé děti přespávají nedaleko od domova v indiánských stanech. Kromě stavění stanů tu však neuvidíte nikoho fyzicky pracovat. Nedochází k dopravním nehodám, protože tu nejezdí ani žádné dopravní prostředky. Nejsou zde fronty, protože tu ani nejsou obchody. Pokud někoho vidíte něco pojídat, pak je to pouze hostie u oltáře. Asi proto tu také nejsou vidět pole ani zemědělské stavby.

Často se zde oslavuje. Velkým svátkem je neděle, kdy se všichni shromažďují v kostelích. Jedinou činností připomínající sport jsou poutě ke kaplím a jiným poutním místům.

Všichni lidé se buď tváří vážně, nebo se lehce usmívají. Není slyšet zvýšený hlas a už vůbec neuvidíte někoho se prát. Nedolehne sem ostatně ani zprávička o válkách, revolucích nebo mučeních jinde ve světě - ledaže je to spojeno s příběhem někoho, kdo je zde považován za svatého. Takový příběh se ale většinou odehrává v minulosti. Úcta k minulosti je ohromná a mluví se o ní daleko častěji než o budoucnosti, natož o…