Území Československo

Kraj na západě Slovenska, ohraničený z jedné strany hřebenem Bílých Karpat, které tvoří slovensko-moravskou hranici, a ze strany druhé údolím Váhu, má svá výrazná specifika. Je to kraj hrdě se hlásící ke své partyzánské historii (za války zde působila II.Stalinova partyzánská brigáda, jedna z největších partyzánských jednotek na Slovensku) a k Československé republice. Kapitán Miloš Uher, velitel partyzánské jednotky, hrdina, který padl v boji s okupanty, o sobě vždy prohlašoval, že je Čechoslovák a že bojuje za Československou republiku. Je to rodný kraj Milana Rastislava Štefánika. Zdejší Slováci se nikdy nesmířili se vznikem Slovenského štátu a i dnes jsou znepokojeni separatistickými snahami některých politických kruhů v Bratislavě, které v nich vyvolávají nepěkné reminiscence na doby nepříliš vzdálené.

Evangelíci a katolíci

Vyhraněný postoj vůči klerofašistickému Slovenskému štátu byl a jistě je určován i tím, že zdejší kraj je evangelický. Evangelíci zde tvoří 80% obyvatel a od Váhu směrem do hor toto procento ještě stoupá. Zdejší obyvatelé jsou totiž potomci náboženských exulantů převážně ze 17.století. Slováci katolického vyznání to mají se svým postojem k Slovenskému štátu jistě těžší. Našinec by řekl, že to byl stát fašistický a dost. Ale on to byl také stát katolický, tedy (pro převážnou část Slovenska) národní a pak samostatný. Pro Čechy s jejich tisíciletou státností je těžké, ne-li nemožné, vcítit se do pocitu slovenského národa,…