Terorista a východní Evropa

15.červenec tohoto roku. Maďarským televizním novinářům se dostal do ruky materiál, o jakém se mnoha jejich kolegům může jen snít. Dvouhodinový záznam, který pořídila v 8O.roce maďarská tajná služba. Místnost, stůl, u něj tři hovořící osoby: šéf maďarské kontrašpionáže Andreas Petresevics, terorista Carlos a jeho pobočník Steve.

Ano: Iljič Ramirez Sanchez, alias Adolfo José Muller, alias Charles Clarke, alias Glenn H.Gebhard, alias Carlos Andres Martinez-Torres alias CARLOS. Jednačtyřicet let, krátké černé vlasy, hladká tvář. Snad nejhledanější muž světa, terorista, vrah, člověk, k němuž patrně vedly nitky západoněmecké Frakce Rudé armády, italských Rudých brigád, irské IRA, Bojujících komunistických buněk z Belgie. S většinou z nich nejspíš udržoval kontakty, pomáhal jim, koordinoval a financoval jejich činnost.

Je považován za autora atentátu proti drugstoru na bulváru Saint-Germain v Paříži v r.74 (2 mrtví), v 75.roce zastřelil dva policisty, kteří jej v Paříži přišli zatknout. Toho samého roku stál v čele únosu ministrů zemí OPEP ve Vídni (3 mrtví), přihlásil se k atentátu na vlak Capitole v r.82 (5 mrtvých) a o dva roky později k výbuchu na marseilleském nádraží (2 mrtví). To všechno, jen tak na okraj, ve jménu boje s tzv.imperialismem, ve jménu jakési pochybené revoluce.

Co dělal v Budapešti? Na obrazovce ho šéf kontrašpionáže žádá, aby „vyklidil své operační základny z maďarského území, západní služby už vědí, že pracuje z Maďarska“. V té době…