Konec jedné stávky
Z mnoha ohlasů, dopisů, návštěv a telefonátů do redakce na nás dosedá mrazivý pocit. Opět se šíří strach, apatie, resignace. Ve většině podniků nadále setrvává staré vedení. Odborové organizace nefungují nebo jsou infiltrovány zkompromitovanými osobami.
Z mnoha ohlasů, dopisů, návštěv a telefonátů do redakce na nás dosedá mrazivý pocit. Opět se šíří strach, apatie, resignace. Ve většině podniků nadále setrvává staré vedení. Odborové organizace nefungují nebo jsou infiltrovány zkompromitovanými osobami. Občanská fóra mnoha podniků jsou rozprášena a nepracují. Lidé si opět hledí jen své práce a vidiny dvoudenního odpočinku kdesi v soukromí. Pár jedinců bojujících se starými strukturami je zase považováno za blázny. Dnes se již nejedná o porevoluční kocovinu a chyba není jenom v pohodlnosti těch dole, ale také někde zcela jinde. Uvedu křiklavý a velmi smutný případ.
V automatu Moskevská-Anděl(provozovna 201-Raj 5) se v dubnu a květnu stávkovalo 42 dní. (O průběhu stávky informoval Respekt č.7.). Zaměstnanci provozovny si uvědomovali, že prohrají-li, budou rozprášeni. A tak se také stalo.Připomeňme si sled jednotlivých událostí, které vedly až k dnešní situaci. Pracovníci žádali odvolání ředitele Raj 5 Evžena Süsse a jeho zástupce dr.Vondrouše pro jejich zkompromitovanost, neschopnost a aroganci. Stěžovali si na špatné pracovní podmínky a neustálý podstav pracovních sil. V provozu nebyla výrobna, protože v ní chybělo několik strojů, o které pracovníci marně žádali. Díky tomu se všechna jídla musela do automatu dovážet. Zaměstnanci měli důvodné obavy, že vedení podniku chce provozovnu bez jejich vědomí prodat jisté francouzské firmě. Rozbušky, které daly vzniknout samotné stávce, byly dvě. Den před stávkou byli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu