Irák - Kuvajt: historie a archetypy
Prudký výbuch konfliktu v severním cípu Zálivu (jehož vžité mezinárodní označování jako Perský Arabové šmahem odmítají) rozdmýchal nečekaně spalující výheň letního období přídavným žárem.
Prudký výbuch konfliktu v severním cípu Zálivu (jehož vžité mezinárodní označování jako Perský Arabové šmahem odmítají) rozdmýchal nečekaně spalující výheň letního období přídavným žárem. Nečekaný byl ale jen zvolený okamžik a způsob útoku, zatímco věc sama ani historika, ani komentátora přivyklého i kalu reálné politiky a morálky již tolik nepřekvapila.Do novodobých dějin vstupovala velká část území z arabské strany Zálivu od 16.století pod formální svrchovaností Osmanské turecké říše. Dnešní Kuvajt byl v očích tureckých úřadů jedním z okresů kraje, jehož střediskem byla dnešní irácká Basra. Šejchové z rodu Sabáhů, které si kuvajtští Arabové zvolili od r.1756 za své vládce, platili tureckému guvernérovi v Basře uznávací poplatek a koncem minulého století užívali příležitostně i osmanský hodnostářský titul káimmakámů, čímž sami uznávali své místo v turecké hierarchii.Tureckou nadvládu v oblasti však rozleptávali Angličané.
Angličtí námořníci a obchodníci si v zemi od 18.století vybudovali při pevnůstkách (samo slovo kuvajt znamená arabsky „pevnůstka“) a faktoriích vojensko-podnikatelské základny a s rodem Sabáhů udržovali výborné, vzájemně výhodné vztahy, které vyvrcholily r.1899 podpisem smlouvy o protektorátu. Podepsal ji šejch Mubárak Ál Sabáh, vzpomínaný dnes jako významný spolutvůrce moderní kuvajtské státnosti. Svazky s Osmanskou říší byly tak rozrušeny de facto. Britská diplomacie zároveň překazila i plány císařského Německa, blízkého přítele…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu