Kulturní fondy a korupce
Kultruní fondy (literární, výtvarný a hudební) byly v minulosti nástrojem korupce. To všichni víme a některá umělecká společenství za praxí minulých let udělala razantní tečku.
Kultruní fondy (literární, výtvarný a hudební) byly v minulosti nástrojem korupce. To všichni víme a některá umělecká společenství za praxí minulých let udělala razantní tečku. Výtvarníci např. vyměnili celý výbor i vedení aparátu a zanedlouho si každý mohl na obrazovce computeru vyťukat libovolné jméno a zjistit, kolik který rok dotyčný od fondu pobíral. Přitom nešlo o lámání vazů, spíše o pravdu a tak trochu o legraci. Kolegové hudebníci však zřejmě o tu pravdu a venkoncem ani o tu legraci (jsou přece jenom mezi nimi oni „vážní“) nestojí. Jejich hudební fond přežívá do dnešních časů takřka netknut.
Jiného mínění však zřejmě bylo ministerstvo kultury. Zpráva revizní komise tohoto ministerstva např. vytipovala 130 (!) prominentů, kteří si přilepšovali ročně více než 100 000 Kčs. Odhalení vyvolalo v řadách zkorumpovaných a dosud přežívajících funkcionářů zděšení, takže se všemožně snaží pozměnit její znění. Nedivme se. Korupce mezi hudebníky řádila tak, že i dnešní Společnost skladatelů Čech a Moravy si za své zástupce v budoucím novém výboru Českého hudebního fondu volí stejné lidi, kteří ve výboru ČHF seděli i před revolucí v době normalizace.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu