Právo na azyl

Během posledních čtyřiceti let se několik set tisíc našich občanů uchýlilo do nejrůznějších částí světa. Ekonomicky vyspělé země podávaly pomocnou ruku i těm, jejichž postavení politických uprchlíků bylo problematické a šlo by je velmi snadno nahradit statutem uprchlíků ekonomických. Tuto skutečnost jsme přijímali jako samozřejmý fakt a mnozí z nás dychtivě čekali, jestli se z Československa uteklá ovečka „uchytí“ a bude možno očekávat sem tam nějaký ten šek k vánocům nebo stodolarovku poslanou po kamarádech.V současné době poznáváme první praktické důsledky otevírání se světu, a to nejenom směrem západním, ale i na východ a jih.

I k nám začínají vzhlížet oči mučených, pronásledovaných a hladových z těch zemí světa, kde při slově demokracie si lidé potichoučku vzdychnou a pokrčí rameny stejně tak, jako jsme vzdychali a krčili rameny my před 17.listopadem. Ve chvíli, kdy máme na jejich žádosti - byť vyslovované jen mlčky - odpovědět, nastavují Historie a Spravedlnost svoji dlaň a žádají o splacení dluhu. Na tom, jak se nyní zachováme, můžeme posoudit i míru naší demokracie. Neboť se nelze chovat demokraticky a odpírat přitom pomoc lidem pronásledovaným totalitou. Nelze vstoupit do Evropy bez podpisu pod Ženevskou konvencí a tuto konvenci nelze podepsat bez zakotvení práva na azyl.Co tedy s tím? Řešení existuje jediné: přijmout zákon o azylu a příslušná další zákonná opatření. Jako členka ústavněprávního výboru Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR a za…