Polský rozkol

Až donedávna byla pro průměrného obyvatele Polska domácí politická scéna jasná. Desetiletí komunismu versus opozice. Opozice rovnala se Solidarita, Solidarita to byl Lech Walesa a jeho poradci. Všichni táhli za jeden provaz, všem šlo o to samé. Všichni se znali z dlouhých let disidentství, téměř všichni byli společně internováni po výjimečném stavu v 81.roce. Všichni šli společně do voleb, na volebních plakátech figurovali vždy vedle Walesy a všichni se těšili ze společného vítězství.

Od 13. května je všechno trochu jinak. „Mezi těmi nahoře je třeba vyvolat boj,“ řekl zničehonic Walesa. Kdo to je „ti nahoře“? On, předseda a symbol Solidarity, premiér T.Mazowiecki, jinak jeho dlouholetý nejbližší poradce (jmenovaný do čela vlády díky Walesově autoritě), B.Geremek, předseda poslaneckého klubu Solidarity a předtím právě tak Walesův poradce, A.Michnik, šéfredaktor Gazety wyborczej, rovněž bývalý Walesův poradce…Běžný občan je zmaten: jde o rozdílné názory na hospodářství a politiku země či o čistě osobní ambice? Většina velkých jmen minulosti dnes zastává vysoké státní úřady, pouze Walesa nemá žádný. Je tu ovšem prezidentské křeslo, které bude brzy měnit majitele, a Walesa se od sjezdu svého svazu netají tím, že by na ně rád dosedl. Velice rád. Jeho okolí dělá všechno proto, aby ho v jeho myšlence utvrdilo.Toto okolí však není tím, čím bývalo: mnoho velkých jmen prověřených minulostí se po volbách vydalo vlastní cestou a místo nich přišli lidé, kteří si rychle…