Člověk Bukovskij
Poprvé byl zatčen ve dvaceti, když zorganizoval veřejnou recitaci veršů na jednom moskevském náměstí. Potom dvakrát za demonstrace na obranu vězněných přátel.
Poprvé byl zatčen ve dvaceti, když zorganizoval veřejnou recitaci veršů na jednom moskevském náměstí. Potom dvakrát za demonstrace na obranu vězněných přátel. Tři roky psychiatrických léčeben, tři roky tábora… Po mnoha letech řekne: "Čekal jsem, že to bude horší, ale dopadlo to mnohem líp. Mě například v blázinci neléčili, měl jsem štěstí…""
Vždycky to byl idealista a romantik," říká šéfredaktorka německého časopisu Kontinent. „Je to organická součást jeho povahy. Je ochoten bránit své přesvědčení a svoje přátele i za cenu vlastního života…"Kde se vzal v samém srdci Sovětského svazu, v pravověrné stranické rodině, tento následovník nespoutaných ruských šlechticů?"Miloval jsem staré moskevské ulice. Všechny ty vily… Tajili před námi dějiny a já jsem strašně chtěl vědět, jak to všechno doopravdy bylo. I architektura měla pro mě velký význam, stačil mi pohled na domovní římsu a už jsem si do všech podrobností představoval všechen život v domě. Veškerý sovětský život mi připadal jako absolutní úchylnost, už od malička. Ztracený svět minulosti byl živější a zajímavější."Měl štěstí - narodil se v době, kdy hromadné popravy "rudého teroru“ už vešly do historie.„Je nesnesitelné stát stranou, když ti zavírají přátele do blázinců…,“ píše Vladimír Bukovskij ve své knize A vítr se vrací.Rozhodl se přesně před dvaceti lety, na jaře 1970, dva měsíce po propuštění z tábora. Shromáždil dokumenty, poslal je na Západ a poskytl interview americké televizi. Za svazek…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu