Smutné dědictví Pobaltí

Obyvatelé tří pobaltských států dnes pykají za bezohledné rozmisťování průmyslové výroby, řízené centrálními orgány z Moskvy. Varovné signály byly dlouho přehlíženy nebo zcela ignorovány a následky jsou již všudypřítomné.

Uvést po desítky let znečišťované životní prostředí do přijatelného stavu bude stát podle odhadu ekologů jenom v Litvě 30 miliard rublů. Prakticky denně jsou zveřejňovány informace svědčící o tom, že ekologický šlendrián dosáhl stavu, kdy je již přímo ohroženo zdraví a v řadě případů i životy obyvatel.Podél Rižského zálivu se táhnou tabulky varující před koupáním a například ve Ventspilsu najdeme na místních plážích i v pouhých čtyřech až pěti opravdu horkých letních týdnech jen velmi málo turistů. Je to důsledek znečištění moře, kam řeka Venta přináší tuny těžkých kovů a ropných odpadů. Ve městě jsou sklady hydroxidu draselného, amoniaku a největší ropný přístav SSSR. Bezohledná průmyslová politika odsoudila toto bývalé hanzovní město Windau prakticky k zániku. Jeho 50.000 obyvatel žije prakticky na sudu s prachem. Veškeré podniky jsou včleněny do areálu města a nedostatečná bezpečnostní opatření jsou alarmující.Jediná havárie, jediná jiskra v ropném terminálu může spustit řetězovou reakci schopnou v několika minutách obrátit město i s obyvateli v ruiny a spáleniště. Denně jsou na nákladní lodi (převážně západních států) čerpány, respektive nakládány ropa, metanol, amoniak, hydroxid draselný i stovky dalších chemikálií. Navíc nemá nikdo ani…