Juden raus! - ze sovětské literatury?

Na území Ruské federace dochází k velkým honům na Židy. Naštěstí nejde o žádné pogromy, krev neteče a domy nehoří, většina obyvatelstva na nacionalistické výzvy ani příliš nereaguje, zato se bohužel iniciativy chopili spisovatelé a vůbec takzvaní mistři kultury. Někdejší přívrženec a zastánce Solženicyna Igor Šafarevič nastolil tezi, že v Rusku vládne jistý Malý národ, který vydírá a ožebračuje vyvolený Velký národ. Šéfredaktorem nacionálně radikálního (mírně řečeno) literárního časopisu Naš sovremennik se nyní stal Stanislav Kuňajev, militantní básník a publicista. Nedávno vystoupil s teorií, že ze židovských spisovatelů mu nevadí (a tudíž ani širé Rusi nevadí) pouze ti, kdo žijí v Izraeli a píší v jidiš. Lze se smířit s existencí těch, kteří dosud na Rusi přebývají a tvoří ve své řeči. Kuňajevovu nevoli však vyvolávají umělci jako Pasternak či Mandelštam, kteří si prohnaně navlékli masku ruského literáta a tím pádem kalí v zemi vody. Do klatby by náš arizátor ruské literatury uvrhl spisovatele typu Vasilije Grossmana, kteří přicházejí ve svých dílech s „rusofobií“ a odvažují se psát o sovětském státním antisemitismu. Nejhorší jsou však podle Kuňajeva ti Židé, kteří mají ruská jména, píší rusky, a přitom způsobují velkoruské ideji nevídané škody. Tady má Kuňajev na mysli - kromě mnoha dalších - například válečného prozaika Grigorije Baklanova, šéfredaktora liberálního měsíčníku Znamja, na jehož stránkách vyšlo třeba i svědectví Anatolije Marčenka o brežněvovských…