Internetové sbírky budou u nás nabírat na popularitě

Často používané klišé říká, že nejznámějším případem crowdfundingu v Česku je stavba Národního divadla z poloviny devatenáctého století. Jakkoli se totiž slovo „crowdfunding" tváří moderně a v Česku se zpravidla nepřekládá, nejde o nic jiného než o společenskou sbírku. Internet a moderní kapitalismus jí každopádně otevírá nové možnosti.

Zbohatnout (a to nejen duchovně) totiž mohou i ti, kteří peníze posílají. A paleta odměn, která se v rámci „davového financování“ nabízí, neustále roste. Veřejná debata, kterou uspořádal RESPEKT spolu s Aspen Institut, hledala odpovědi na to, jaký potenciál má vlastně financování podobného střihu v Česku a světě českého podnikání.

Baumaxa a ti druzí

Více než dvě stě tisíc, rekord v sumě vybrané prostřednictvím drobných příspěvků na internetu, v Česku zatím neochvějně drží zpěvák Xavier Baumaxa. Částku potřebnou na nové album mu pomohly získat tisíce fanoušků, kterým následně na oplátku přistála nahrávka v poště. Kanálem k úspěchu se pro Baumaxu i většinu ostatních stal server hithit.cz, který crowdfundingu v Česku razí cestu.

„Princip je vždycky stejný, všechno, nebo nic,“ vysvětluje jeho zakladatel Aleš Burger. „Buď se vám během pětačtyřiceti dnů podaří částku nasbírat, nebo se sbírka ruší.“ Ty úspěšné příklady dnes hithit.cz počítá v sumě přesahující pět milionů korun.

Nová kniha, letní kino, podnikatelský startup na internetu, v rámci několika stovek projektů v Česku zatím drobní donátoři sázejí především na kulturní projekty. Ve světě se každopádně možnosti crowdfundingu dostávají až daleko do světa technologií a inovací. K hitům světově nejúspěšnějšího crowdfundingového portálu kickstarter.com patří třeba fotografická spoušť pro iPhone nebo dvojice dokumentárních filmů nominovaných následně na Oscary.

V rámci německé pobočky kickstarteru poutá nyní pozornost třeba domácí automat na esspresso, který dokáže připravit kávu ze zelených kávových bobů zakoupených od bolivijského farmáře. Stroj zrnka sám upraží a semele, čímž podle autorů přeskočí zhruba patnáct obchodních mezičlánků a pomůže naplnit skutečného obchodování s farmáři v duchu „fair trade“.

Podobně idealistická myšlenka je podle lidí z branže přesně to, co dnes poutá pozornost ke crowfundingu. „Jsou to často riskantní věci, na které by nebylo možné získat klasické financování. Na druhou stranu cest, jak se k penězům dostat, přibývá,“ vysvětloval na debatě další z panelistů, majitel firmy ATRET Martin Hanzlík. Sám sbíral zkušenosti jako šéf Asociace pro kapitálový trh ČR a také jako tzv. business angel neboli mecenáš slibných podnikatelských startupů.

Právě tito „andělé“ a nejrůznější další investoři podle lidí, jako je Hanzlík, perspektivní projekty stále aktivněji vyhledávají. Vize, kam by se tato logika mohla rozšířit v rámci davového financování, je přitom zřejmá. Podstatný krok ke skutečnému rozšíření crowdfundingu do podnikatelské sféry udělala v říjnu americká Komise pro cenné papíry a burzu, když umožnila prodej podílů ve firmách přes internet.

To mimo jiné znamená, že jako odměnu za podporu projektu budou autoři moci kromě hudebního alba zdarma či slevy na zmiňovaný kávovar moci brzy nabízet třeba i balík akcií právě se rodící firmy.

Prodat sám sebe

Něco podobného ovšem podle právních specialistů v Česku zatím není na pořadu dne. Na druhou stranu, jak vysvětluje Martin Strnad z AK Havel, Holásek and Partners, české zákony nekladou crowdfundingu do cesty žádné zásadnější překážky - a minimálně ve své klasické formě by měl nabírat na popularitě.

Klíč k úspěchu každopádně leží především na straně projektů. Tady jsou rezervy podstatné, a to nejen právně. Na serverech jako je hithit.cz nebo kickstarter.com (i tam lze najít řadu českých projektů) je klíčovým předpokladem úspěchu krátké video, kterým se autoři snaží potenciální drobné investory nadchnout.

„Čechům nechybí nápady,“ říká Martina Jakl ze SwissCzech Technology Center, která se zabývá podporou inovací v Česku. „V porovnání s jinými zeměmi jsou ale málo průbojní. Potřebují se naučit, jak sami sebe mnohem více prodat. Krátkým videem, ale obecně vírou ve vlastní projekt a to, že můžou prorazit.“