Zítra to bude hustý

V pátek v sedm hodin ráno se Praha teprve probouzí do pracovního dne, ale v malé kanceláři v Kateřinské ulici poblíž stanice metra I. P. Pavlova je už od brzkého rána rušno. Místnost je plná mladých lidí, kteří popíjejí čaj a kávu a diskutují o tom, co je čeká. V místnosti, kde běžně sídlí soukromá konzultantská firma, se sešli příznivci globálního ekologického hnutí Extinction Rebellion, které se snaží přinutit politiky a firmy po celém světě, aby radikálně omezili emise skleníkových plynů a zpomalili tak ohřívání atmosféry.

Hnutí vzniklo před více než rokem ve Velké Británii, kde už má přes sto tisíc členů a například letos v létě přes týden blokovalo centrum Londýna a dalších měst. V Česku je obraz o poznání skromnější, hnutí tu má zatím jen asi čtyři stovky členů, jak říká Arne Springorum, expert na úspory v energetice a spoluzakladatel české pobočky hnutí, který poskytl prostory své firmy pro pátečné setkání. Nicméně jejich počet prý roste.

Plán je jasný. Nejdříve se ona třicítka během ranní špičky postaví do středu zatím blíže neurčené rušné křižovatky a na chvíli zastaví automobilovou dopravu. Poté se aktivisté přesunou před Českou televizi, kde uspořádají alternativní vysílání, čímž chtějí upozornit na to, že média podle nich nedostatečně informují o probíhající klimatické změně. Odpoledne pak čeká aktivisty protest před sídlem energetického koncernu ČEZ. Den plný protestů zakončí znovu blokáda dopravy, tentokrát ve večerní špičce. To vše shodou okolností právě v den, kdy na pražském Žofíně za účasti tisíců lidí probíhá poslední rozloučení se zesnulým zpěvákem Karlem Gottem a večer se v Praze hraje utkání české fotbalové reprezentace proti Anglii.

Společný rozpočet

Všem přítomným klimatickým aktivistům je už ráno jasné, že nejnapínavější bude hned první bod programu – tedy okamžik, kdy se společně postaví před automobily, v nichž budou sedět lidé spěchající do práce. „Co když v těch autech bude někdo, kdo spěchá do nemocnice?“ ptá se jedna dívka. Shromáždění si rozdělují role. Jedna část bude mít za úkol obcházet automobily, omlouvat se za způsobené problémy, řidiče uklidňovat a vysvětlovat jim, o co hnutí Extinction Rebellion jde. Pokud lidé obcházející auta zjistí, že v zácpě stojí někdo s opravdu vážným důvodem, informaci předají dopředu a aktivisté auto nechají projet. Největší část bude držet rozvinutý transparent a svými těly bránit autům v průjezdu. Dva aktivisté pak budou mít roli mediálních komunikátorů a budou poskytovat informace novinářům. Celá blokáda bude trvat jen sedm minut.

„Když se objeví policie, kdo je ochotný nechat si dát pokutu? Nemusí vás být moc, stačí i tři lidi, jde nám hlavně o to být v novinách,“ ptá se Springorum. Hlásí se asi pět lidí. „Pokuty se budou platit ze společného rozpočtu,“ uklidňuje přítomné koordinátor. Sedmačtyřicetiletý Springorum, původem Němec dlouhodobě žijící v Česku, se živí jako konzultant - firmám včetně mladoboleslavské Škody pomáhá s energetickými úsporami a loni pak stál u zrodu české pobočky Extinction Rebellion.

Ta má na transparentním účtu momentálně asi 300 tisíc korun. Největší, stotisícový příspěvek přišel z Londýna od britské centrály hnutí, stejnou částku poslal jistý soukromý dárce ze severní Moravy, zbytek poskytli drobní dárci. Z peněz se kromě pokut platí také výroba transparentů a vlajek, tisk letáků či pronájem prostor. Hnutí Extinction Rebellion v Česku působí už asi rok, za tu dobu zatím ale nebylo příliš vidět. Provedlo několik akcí, například letos na jaře její členové během jednání pražského magistrátu o klimatu přišli do sálu a lehli si zhruba na deset minut na zem.

Takových malých protestů proběhlo víc, na velké blokády dopravy, jako jsou ty v Británii, které dokážou ochromit dopravu v celém Londýně, v Česku zatím hnutí chyběli lidé. Jak říká Springorum, ještě v květnu mělo hnutí v Česku jen padesát stálých spolupracovníků. Nicméně tohle číslo prý od té doby stouplo až na dnešních 450. Ranní blokáda dopravy má být první skutečné porušení zákona a cílený akt občanské neposlušnosti, pomocí nichž hnutí přitahuje pozornost médií a veřejnosti. Hlavním cílem je přesvědčit politiky, abychom do roku 2025 dosáhli uhlíkové neutrality.

Pár naštvaných lidí

Něco po půl osmé se klimatičtí rebelové dávají do pohybu – opouštějí kancelář na Novém městě a vyrážejí na blokádu. Nakonec byla vybrána rušná křižovatka ulic Bělocerekevská a Vršovická v pražské čtvrti Vršovice, která se nachází hned vedle budovy ministerstva životního prostředí. Na místo skupina cestuje tramvají. Mezi účastníky je i Francouz Nicolas, bývalý ekonomický novinář, který „přišel na to, že současná ekonomika založená na růstu, úrocích a spotřebě je ekologicky neudržitelná a musí být zastavena“.

Jak ale zablokování dopravy přispěje k tomu, aby obyvatelé a politici začali o potřebě změny vážně přemýšlet? Nezpůsobí taková blokáda nakonec víc škody než užitku? Na tuhle otázku má Nicolas připravenou odpověď. „Stát někde v parku s transparentem nefunguje, toho si nikdo nevšimne. Protest musí být vidět, aby se o něm mluvilo. To přinese posun, víc lidí si uvědomí, že je potřeba něco dělat,“ říká Nicolas. Pár naštvaných lidí cestou do práce podle něho za záchranu planety stojí.

V tramvaji směřující do Vršovic je také studentka informatiky Monika, která přijela až z Bratislavy. S protestem už má zkušenost - slovenská pobočka Extinction Rebellion před pár dny na sedm minut zablokovala křižovatku v Bratislavě, ale média si prý protestu vůbec nevšimla a ignorovala ho, takže vyšel vniveč. Podle Moniky je dnes jasným cílem, aby se informace o protestu dostala do médií a skrze ně k co nejvíce lidem. A že to lidi spíš naštve? „Zastavíme dopravu jen na sedm minut. To přece není zas tak dlouhá doba, jindy řidiči v zácpě stojí mnohem déle,“ říká.

Něco po osmé aktivisté vystupují z tramvaje na zastávce Slavia ve Vršovicích a panuje mezi nimi vzrušené napětí. Na místě už čeká policejní hlídka, kterou kdosi přivolal, účastníci protestu spekulují, kdo dal asi policii echo. Během několika minut přijíždějí další posily v podobě dvou dodávek s policejními těžkooděnci. Po půl deváté, když na semaforu naskočí zelená, napochodují aktivisté doprostřed křižovatky a rozvinou tam transparent.

Když autům padne zelená a dají se do pohybu směrem k lidskému řetězu, aktivisté zůstávají na svých místech. Autobus městské hromadné dopravy zastavuje a vybíhá z něj rozčílený řidič. „Okamžitě vypadněte, já vezu lidi do práce!“ křičí směrem k protestujícím. Ti se mu omlouvají za komplikace a vysvětlují mu, že protestují proti změnám klimatu a nečinnosti politiků. „Mě to vůbec nezajímá,“ odpovídá řidič. „Udělejte s tím něco, dejte to pryč,“ křičí pak řidič směrem k přihlížejícím těžkooděncům.

Také stojící auta v dalších pruzích netrpělivě troubí. Z jednoho osobního vozu vyskakuje urostlý holohlavý muž. „Co to je tady! Okamžitě jděte do hajzlu. Já jedu k prasklému plynu,“ křičí muž na protestující. Dříve, než demonstrující dostanou příležitost začít řidiče uklidňovat a vysvětlit mu svůj záměr, dává se do pohybu policie. „Jménem zákona vás vyzývám, opusťte křižovatku,“ říká velitel těžkooděnců. Policisté pak aktivisty strkáním a taháním za ruce vytlačí z křižovatky na chodník a proud stojících aut včetně autobusu se zase rozjíždí. Blokáda netrvala ani tři minuty.

Druhá polovina aktivistů hned poté blokuje přechod na protější straně křižovatky v opačném směru jízdy. Řidiči stojící v první řadě jsou o poznání klidnější než ti před chvílí. „Já myslím, že to nemá cenu, ten váš protest, jsme ztracení, to nejde zastavit,“ říká jeden z řidičů o globálním oteplování poté, co se s ním dá do řeči jeden z aktivistů. „Já vám fandím, máte právo protestovat,“ říká s okýnka auta další řidič. Policisté však aktivisty opět po pár minutách vytlačí z křižovatky a opisují si jejich jména a čísla občanských průkazů.

Banda nýmandů

Když je po akci, koordinátorka protestu vysvětluje aktivistům, že pokud by teď chtěli ještě protestovat dál a znovu zablokovali křižovatku, hrozí jim pokuta ve výši až 15 tisíc korun. „Kdo chce pokračovat, ať se přihlásí,“ říká. Nikdo nezvedá ruku a protest je tedy pro tuto chvíli ukončený, aktivisté se přesouvají zpět do kanceláře na I. P. Pavlova. Arne Springorum mezitím dává rozhovor přítomným novinářům, mezi nimi i České televizi. „Nechceme, aby lidé věnovali pozornost jenom fotbalu a pohřbu Karla Gotta, upřímnou soustrast. Tohle je taky důležité.“ říká do kamery Springorum. Když rozhovor s Českou televizí skončí, Springorum si protest pochvaluje.

Už krátce po deváté ráno je evidentní, že přinejmenším hlavní cíl, tedy zaujmout média, demonstrantům vyšel: o události informuje Česká televize, server ihned.cz i bulvární Blesk. Soudě z bezprostředních reakcí na sociálních sítích se ale zdá, že sympatie lidí si protest nezískal. „Právě takové nenahlášené akce mají být policií tvrdě rozehnány. Co sanitky v té koloně? Co lidé, kteří odloží auto a jedou autobusem? Tenhle takto demonstrující póvl nenávidím,“ reagoval na Twitteru na tweet Respektu z místa akce uživatel MAT_1990. „Tahle partička je nejubožejší banda nýmandů za dlouhá léta,“ přidal se UsmevavyAndy. Podle uživatelky Marki je naopak krátký ekologický protest ve srovnání s celodenním masovým truchlením fanoušků Karla Gotta poblíž Národního divadla jen minimálním omezením. „Že český burani zablokují půl města, to je v pořádku, těm pomáhá policie i ZZS hmp,“ napsala uživatelka v komentáři na Twitteru.

„Řidičům se omlouváme za to zdržení, ale my víme, že díky dnešní akci se k nám hodně lidí přidá, je to ověřeno sociologickými průzkumy. Potřebujeme, aby nás bylo hodně, abychom dosáhli skutečné politické změny,“ reaguje Springorum. Předchozí ekologické iniciativy podle něho dělaly chybu, že se snažily oslovit celou společnost, zatímco Extinction Rebellion cílí jen na deset procent lidí, které ekologie a problémy životního prostředí skutečně zajímají. „Když se podaří přesvědčit je, bude to stačit k prosazení změny,“ věří a hned zve na další protest, který se odehraje už v sobotu na Václavském náměstí a jehož součástí bude také blokáda dopravy: „Zítra to bude hustý. Bude nás 130 lidí. Bude to blokáda jako v Anglii.“