Petičník: Učitelé nepotřebují kariérní řád, ale důvěru a svobodu

„Kariérní řád je plný nesmyslů,“ prohlašuje Radek Sárközi, jeden z těch, kteří proti němu sepsali petici. Podepsalo ji už přes 20 tisíc pedagogů z více než tisícovky škol. Sárközi stál už předtím za „výzvou senátorům k zamítnutí kariérního řádu“ (podpořilo ji 7 400 pedagogů). „Senátoři naštěstí učitele vyslyšeli,“ říká Sárközi, někdejší učitel, dnes lektor a koordinátor školních vzdělávacích plánů. Novela se proto vrací Sněmovně, poslanci o ní zřejmě budou hlasovat začátkem července.

Petici proti kariérnímu řádu podepsalo přes 20 tisíc učitelů. Co jim nejvíc vadí?

Učitelům se vnucuje něco, na čem se nemohli podílet, to jim vadí nejvíc. Dříve existoval portál, na kterém se o změnách diskutovalo. Ministryně Kateřina Valachová ale diskuse přestala dělat, inkluze, jednotné přijímací zkoušky na střední školy ani kariérní řád neprošly otevřenou debatou. Učitelé mají pocit, že se rozhoduje o nich bez nich, navíc že se jim vnucuje něco nefunkčního.

Co hrozného by se jim po zavedení kariérního řádu stalo?

Ministerstvo tvrdí, že když učitel postoupí z prvního kariérního stupně (začínající učitel) do stupně druhého (samostatný učitel), dostane přidány dva tisíce korun. Zní to hezky, ale je to manipulace. Podle navrhovaného kariérního řádu může z prvního do druhého stupně postoupit učitel po dvou letech praxe. Musí ale doložit, že plní 49 kritérií - založit si portfolio, kde plnění těchto kritérií popíše a obhájit to u zkoušky. Pointa je v tom, že dnes po dvou letech dostane ty dva tisíce navíc také a plnit nemusí nic.

Stejných 49 kritérií – jen na vyšší úrovni – musí splnit také ti, kdo chtějí z druhého stupně do třetího, nejvyššího (vynikající učitel). Podle návrhu zákona za to dostanou tři tisíce korun navíc. S touhle možností se ale – pro učitele s nejméně devítiletou praxí - počítá až od roku 2022, a navíc jen pro 1 600 z nich. Co když kritéria splní deset tisíc učitelů, to z nich budou losovat?

A sám soubor 49 kritérií se vám líbí?

Neumím si představit, že by to v praxi mohlo fungovat. Jak učitel doloží, že „zvládá komunikaci se žáky a jejich rodiči, s kolegy i dalšími partnery – naslouchá a kultivovaně argumentuje, s empatií se dobírá vzájemného porozumění“? Jak se bude rozlišovat, zda kritérium „kázeň a řízení třídy“ plní na úrovni začínajícího učitele – „volí vhodná opatření, jedná důsledně, ale současně s důrazem na důstojnost a vzájemný respekt“, učitele samostatného – „dobře zvládá strategii řízení třídy s oporou o pozitivně laděnou komunikaci se žáky“ či učitele vynikajícího – „s citem pro okamžitý stav třídy a jednotlivých žáků uplatňuje, popřípadě ověřuje varianty výchovných opatření“? Jak chcete tohle rozlišit a písemně doložit?

Komise - pro druhý kariérní stupeň ve složení ředitel školy, samostatný učitel a učitel z jiné školy, pro třetí stupeň ještě inspektor a zástupce pedagogické fakulty - se ale přece půjde také podívat do hodiny. Jak jinak byste usiloval o zkvalitnění?

Jde o to, jaký máte cíl. Chcete přilákat mladé a schopné lidi? Tak musíte zvýšit platy. Průměrný plat učitele je zhruba 28 tisíc, plat začínajícího učitele jen 21 tisíc korun. Na to schopné lidi nenalákáte.

Není pochyb, že platy učitelů jsou nízké. Ale kariérní řád míří jinam, má hlídat, jestli jsou učitelé dobří a za to je odměňovat.

To chápu. Nejblíže učitelům je ředitel, ten by si měl nastavit pravidla, jak odměňovat lepší a pracovitější učitele. Dal bych mu k tomu dost peněz na jejich osobní ohodnocení. Žádný kariérní řád podle mého názoru nepotřebujeme. Úředníci přišli s 49 kritérii, ale ta k lepší kvalitě nepovedou. Celé to sklouzne k formalismu. Učitelé budou vykazovat něco, co nedělají – kritéria budou jen na papíře.

Jenže realita je taková, že na řadě škol jsou vedle sebe skvělí, průměrní i špatní učitelé - a ředitel o tom buď neví, nebo s tím nic nedělá.

Ale zavedením kariérních kritérií, dalších papírů, s tím nic neuděláte.

Jak jinak byste to změnil vy?

Zvýšil bych atraktivitu učitelského povolání vyššími platy. Měla by nastat situace, že se zájemci o učení budou se předhánět, bude větší konkurence.

To ale pořád není záruka, že ve školách nezůstanou i špatní učitelé.

Mimo jiné usiluji o to, aby vznikla pedagogická komora. A nevidím důvod, proč by učitelé měli argumentovat jinak než lékaři, jejich lékařská komora. Ti také říkali Přidejte nám a uvidíte, že to pomůže. Nic dalšího není třeba, schopní přestanou odcházet a do oboru vstoupí větší konkurence.

Nemáte přece jen recept na kvalitu?

Důvěra a svoboda. Nechal bych učitelům svobodu, nesvazoval je tolik administrativou. A dal jim důvěru, jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé, když budou mít podporu, společnost a rodiče jim budou věřit, budou se zlepšovat.

Jenže, co když s důvěrou svěřím dítě svobodnému učiteli, který bude špatný?

Ta dvě slova, důvěra a svoboda, mám z dokumentu o finském školství. Učitelé v něm říkají, že právě tahle dvě slova jsou důvodem, proč je finské školství tak dobré. Ti rodiče tam rozhodně nemluví tak podezíravě jako vy a funguje to. To, co máme my, neustále nějaké kontroly, nějaké vykazování, to nefunguje.