Švédští muži dnes zůstávají s dětmi doma víc než tři měsíce

V Česku byl v únoru po vcelku velkých bojích zaveden týden otcovské dovolené. Ve Švédsku si rodiče dělí státem placený čas vyhrazený péči o malé děti napůl, přičemž tři měsíce jsou přímo určeny pro otce. „Když byl tento systém před pětačtyřiceti lety zaveden, odmítali tuto možnost téměř všichni muži. Ušli jsme od té doby velmi dlouhou cestu,“ říká Niklas Löfgren ze švédské Správy sociálního zabezpečení, který přijel do Prahy na pozvání švédské ambasády. „Dnes je to norma.“

Jak je tedy ve Švédsku rozdělena rodičovská „dovolená“ mezi matky a otce?

Na každé dítě připadá 480 dní rodičovské a každému rodiči je určena polovina. Záměr je, aby to skutečně bylo půl na půl, nicméně někteří muži se stále příliš neženou, aby využili všechny svoje dny. Část z penza dní je totiž možné přepsat na druhého z rodičů a některé rodiny toho využívají. Devadesát dní je ale určeno přímo otcům - a když je nevyužijí, tak rodina přijde o peníze od státu. (O švédském systému péče o děti rovněž text Respektu Švédský sen.)

Proč jsou muži zdrženliví?

Souvisí to s přetrvávajícím pohledem na péči o děti především jako na ženský úkol, ženskou povinnost. Když byl nicméně tento systém zaveden před 45 lety, tak tuto možnost odmítali téměř všichni muži. Dnes otcové stráví doma se svými dětmi průměrně 108 dní, takže je tam vidět významný posun.

Využijí všichni muži těch devadesát otcovských dní - nebo některé rodiny raději přijdou o peníze?

Někteří raději přijdou o peníze, ale jsou v naprosté menšině, je to kolem deseti procent.

V Česku se debata kolem otcovské dovolené hodně točí kolem argumentu, že tak stát do něčeho rodiny nutí…

…o tom se vždy mluvilo i ve Švédsku. Když se systém reformoval v roce 1995 a zaváděl se jeden měsíc pro otce, tak se tyto argumenty znova vynořily. Někteří lidé se bránili s argumentem, že jsou dospělí a že by si to rádi uspořádali podle sebe. Ale politici byli natolik odvážní, ale tento krok podnikli i tak. A hned taky byly vidět výsledky – velmi rychle se ukázalo, že většina mužů tyto výhody bude využívat. Když se pak doba otcovské „dovolené“ dál prodlužovala, znova se o tom mluvilo. Dnes je vidět, že lidé to přijali. I když samozřejmě konzervativci tuto praxi čas od času napadnou.

Jak politici tyto kroky vysvětlují?

Říkají, že je zkrátka nutné, aby se otcové více podíleli na péči o děti - a že to pomůže matkám, aby se vrátily do práce. Navíc to není povinné, jak už jsem zmiňoval, pokud otec těch 90 dní nechce využít, tak je prostě „vrátí“ státu a nic se neděje.

Švédsko má jednu z nejvyšších porodností v Evropě. Existuje souvislost se systémem dělené rodičovské nebo je to způsobeno i jinými faktory?

Není to jediný faktor, který hraje roli. Celá rodinná politika je velmi štědrá a je nastavena tak, aby podporovala rodiny. Máme vysoce dotované školky, centra denní péče, kde děti tráví čas po škole, a další služby.  Servis je takový, že si lidé prostě mohou dovolit mít víc dětí. Nemusíte si vybírat, jestli budete pracovat na plný úvazek nebo mít děti a rodinu.  Můžete mít obojí. A lidé – ženy zejména – navíc vědí, že i když jejich vztah nakonec skončí rozvodem nebo rozchodem a oni zůstanou sami s dětmi, existuje systém podpory i pro single rodiče.

Jinými slovy stát počítá s řadou scénářů, které mohou v rodinách nastat.

Přesně tak. Víte, že vás bude podporovat v každé fázi života.

Změnila otcovská „dovolená“ otce? Jací jsou dnes švédští otcové v porovnání s jejich otci nebo dědečky?

Velmi. V sedmdesátých letech muži nechtěli být doma se svými dětmi, mysleli si, že jsou na to příliš maskulinní a že je to trapné. Dokonce se mluvilo o tom, že dětem může pobyt s otcem uškodit. Dnes je to norma – pokud chcete být dobrým otcem, pak součástí toho je být doma s dětmi alespoň na tři čtyři měsíce. Dnes je zcela běžné vidět muže s kočárky nebo na hřištích. Společnosti se v tomto směru velmi změnila. Byť je to stále matka, která hraje hlavní roli v péči o děti. A stále řešíme rozdíly v příjmech nebo fakt, že ženy jsou nemocnější jako matky.

Co to znamená?

Zjistili jsme, že zatímco muži a ženy bez dětí jsou nemocní zhruba stejně, tak poté, co mají první dítě, rozdíly mezi nimi se vcelku dramaticky zvětší v neprospěch žen. Vysvětlujeme si to tím, že na ženách je pořád ještě hlavní zátěž péče o děti a domácnost.

Titulní snímek pochází z cyklu Swedish dads. Fotografa Johana Bävmana k němu inspirovala vlastní  „mateřská dovolená“ a rozhodl se s jeho pomocí propagovat rovnější dělbu péče o malé děti.