Putna: Klinika má blízko k prastarému konceptu svatých bláznů

Exekutor už v podstatě vyklidil Autonomní sociální centrum Klinika na pražském Žižkově. Požádal ho o to majitel budovy, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), když aktivisté nechtěli odejít dobrovolně – s argumentem, že majitel stejně nebude budovu během zimních měsíců opravovat. Její vnitřek je už po zákroku exekutora vyklizený, jen na střeše zůstali čtyři lidé. Na demonstraci minulý týden přišel Kliniku podpořit i literární historik a pedagog Fakulty humanitních studií Martin C. Putna. „Je tu energie. Věřím, že lidé se pustí do dalších projektů,“ říká. „A až dojde na lámání chleba, tak budou na správné straně, na straně otevřené společnosti proti fašounství.“

Kdy jste byl na Klinice poprvé?

Někdy před dvěma roky. Můj známý, básník Jonáš Hájek, tam měl spolu s dalšími autory čtení poezie. A když mě tam klinikáři viděli, požádali o přednášku. Zvolil jsem téma vztah katolicismu a anarchismu. Jsou to na první pohled poměrně vzdálené myšlenkové světy, ale tradice moderního katolicismu je plná anarchismu a vytváření kontrakultury. Klinika je - stejně jako kdysi hippies nebo náš underground - příkladem kontrakultury. Ty často deklarují, že jsou základem proměny celého světa, což se obvykle nepovede. Ale jsou ohniskem tvořivosti, nápadů; každá společnost kontrakulturu potřebuje. Tenhle pojem vynalezl americký historik a sociolog Theodore Rozsak. Mám tu čest, že jsem jeho knihu Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici propagoval, ještě než před třemi roky vyšla česky, a pak jsem k ní psal doslov.

O každém squatu se dá říci, že je to kontrakultura?

Do jisté míry ano, ale zatím žádný v Česku neměl tak rozvinutou kulturní, sociální a ideovou koncepci jako Klinika.

Proč je Klinika důležitá, co nám může říct?

Každá kontrakultura představuje sůl, která společnosti dodává chuti. Je to kvas, droždí, které se musí dát do těsta, aby se mouka, tuk a další přísady propojily, vzrostly a ožily. Lidé kolem Kliniky jsou hodně levicoví, to starý český underground nebyl. Jejich velkým tématem je, že soukromé vlastnictví není to nejdůležitější, že důležitější je komunitní život, samostatnost, soběstačnost. Koneckonců je to i v názvu, autonomní sociální centrum. Dnešní anarchisté nemetají bomby jako ti v Rusku v 19. století. Jde o koncepty malých místních komunit, odpověď na globální propojený svět.

Mohla Klinika nějak oslovit lidi ze sousedství?

Záleží na tom, o co se zajímají. Když pominu básnická čtení a přednášky, ty mohou být i jinde – na Klinice dělali sociální a vzdělávací akce. Snažili se představit alternativní myšlenkové koncepty, především levicové. Levice je u nás spojena s představou prezidenta Gustava Husáka, herečky Jiřiny Švorcové, případně prokremelského sociálního demokrata Jaroslava Foldyny. Na Klinice ukazovali, že existují i zajímavější levicové myšlenkové koncepty.

Nakolik jsou vám blízké?

I když se s nimi neztotožňuji, nejsem anarchista v tomto smyslu, považuji je za důležité. Hlavně v současné době, kdy je nacionalizace a fašizace čím dál zřetelnější. Člověk středního stavu, věku a spokojený, asi bude mít pocit, že se ho Klinika netýká. Ale řada mladých lidí hledá jiné hodnoty, než je komerční popkultura, a tohle je inspirativní, může je to vést někam dál. A je to rozhodně bezpečnější i zdravější, než když se z nějaké touhy po romantice spojí s nácky.

Vadilo vám tedy na Klinice něco?

Jistě. Velká část knihovny, kde byly marxistické věci, pro mě nebyla. Proto jsem se snažil nabídnout jiné zdroje. Na demonstraci před vyklízením jsem měl malé čtení z Bible, z proroka Ezechiela. Chtěl jsem ukázat, že proroci se někdy na první pohled chovají jako cvoci: Ezechielovi Hospodin nařídil, aby upekl chleba na lejnu, jiný prorok chodil městem nahý, další si vzal kurvu. Těmito skutky proroci vlastně říkají – ta vaše stabilní zbožnost nestačí, je zpovrchnělá, zamyslete se, jestli Hospodin nechce něco důležitějšího. Prorok jako mešuge, svatý blázen, je prastarý koncept. A s Klinikou to souvisí.

Klinika je vyklizená, co po ní zůstane?

Lidé tam prošli důležitou zkušeností. Je tu energie. Věřím, že se pustí do dalších projektů. A až dojde na lámání chleba, tak budou na správné straně, na straně otevřené společnosti proti fašounství.