Přežije v Brně projekt Housing First?

Nad projektem Housing First, bydlení především, se v Brně stahují mraky. Nová koalice ho chce měřit a přehodnocovat tak, že by to – domyšleno do důsledku – znamenalo jeho konec.

Ambiciózní projekt Housing First se v Brně rozběhl zhruba před rokem a půl. Ze země ho vydupalo hnutí Žít Brno a primátor Petr Vokřál (ANO) k němu byl vstřícný. Jako manažer, který léta pracoval v Rakousku, rozuměl úvaze, že sociálně vyloučení lidé z ubytoven či bezdomovci musí mít nejdřív střechu nad hlavou, a teprve v bezpečí jsou schopni začít zdolávat další problémy, bojovat se závislostmi, hledat si práci, věnovat se svým dětem.

Brno tak v minulém volebním období, kdy mu vládla koalice ANO, Žít Brno s podporou Pirátů, lidovci a zelení, začalo rodinami s dětmi. Nejdříve sečetlo všechny rodiny v bytové nouzi, pak z nich vylosovalo 50 šťastných, které dostaly městský byt. Politici si byli vědomi, že projekt je první svého druhu v Česku, bude se na něj snášet kritika, a zároveň měli ambici inspirovat další města nebo nejlépe změnit celostátní přístup. Od začátku tak mysleli na to, že jeho výsledky je třeba změřit. Kvůli tomu bylo vylosováno dalších 80 rodin, které zůstaly v nevyhovujícím bydlení a souhlasily s tím, že budou s padesáti šťastnými v rámci pilotního testování srovnávány.

Na konci června byly na stole první výsledky výzkumu, který prováděla Ostravská univerzita. Říkal, že lidé, kteří dostali městský byt, jsou – ve srovnání s těmi, kteří zůstali na ubytovně – v mnohem menším stresu. Soukromí a zdánlivě banální věc, že se na rozdíl od hlučné ubytovny konečně vyspí, se projevilo na jejich zdraví a především na zdraví jejich dětí, zlepšilo se u pětiny z nich. Zmíněné první měření proběhlo po půl roce od začátku projektu, data o prospěchu dětí ve škole nebyla ještě k dispozici. Pokud jde o jejich vztahy s vrstevníky, učitelé hlásili, že děti jsou stále neposlušné a bez kamarádů, ale ke zlepšení ale došlo v kategorii „je surový na ostatní“.

„Brno je průkopníkem v inovativních sociálních projektech. Jsem rád, že se tato odvaha vyplatila. Výsledky studie potvrzují, že jistota bydlení významně ovlivňuje život zapojených rodin,“ reagoval na studii tehdejší primátor Vokřál. „V nastoleném trendu chceme i nadále pokračovat, cílem je ukončit bezdomovectví rodin s dětmi ve městě.“ Pozitivní výsledky daly vedení města odvahu k ještě radikálnějšímu kroku, do městských bytů nastěhovalo první jednotlivce, bezdomovce žijící na ulici.

Nová koalice ODS, ČSSD, lidovci a Piráti, která v Brně vznikla po nedávných volbách, ale „v nastoleném trendu“ příliš pokračovat nechce. Pokud jde o ODS, není to překvapení. Když se hlasovalo na začátku roku 2016 o bytech pro rodiny s dětmi, byla tehdy opoziční ODS zásadně proti. „Do městských, navíc opravených, bytů se budou vracet rodiny neplatičů,“ říkal předseda jejího magistrátního klubu Libor Štástka. „Navíc bez nutnosti pracovat. Chtěli jsme, aby ti, kdo čerpají sociální dávky, měli alespoň povinnost veřejně prospěšných prací, třeba úklidu města.“

Pravděpodobná primátorka Markéta Vaňková (ODS) dnes mluví o tom, že projekty je potřeba vyhodnotit a zanalyzovat, a pak v nich „po případných úpravách parametrů“ pokračovat. Pokud jde o rodiny s dětmi, „bavila by se o nějakých změnách podmínek“.

Dál než za poměrně vágní slova momentálně Vaňková nejde. Podle postoje ODS v minulém volebním období se však dá usuzovat, že projekt chce od „bydlení především“ posunout k tomu, co je v Česku běžné – k takzvanému prostupnému bydlení. To je postaveno na myšlence, že člověk, který chce byt, se o něj nejdřív musí zasloužit: v azylovém nebo tréninkovém bytě dodržovat stanovený řád, hledat si práci, poslouchat sociální pracovníky. Jenže tenhle běh na dlouhou trať má tu vadu, že z něj postupně vypadávají právě ti nejslabší a byty nakonec dostanou převážně lidé, kteří by si je zřejmě byli schopni časem zařídit i sami. Jednoduše řečeno: ODS chce od myšlenky bydlení jako začátku nutného k dalším změnám posunout systém k bydlení jako cíli, na který dosáhnou jenom ti, kdo několik let dokáží plnit dané podmínky.

Projekt bytů pro jednotlivce se jí líbí ještě méně a Vaňková chce „zjišťovat nejen vliv na ty osoby samotné, ale i vliv na ostatní obyvatele Brna“. „Proti projektu vystupují obyvatelé konkrétních domů, kteří nechtějí sousedit s někým, kdo má třeba občas problém respektovat základní zvyklosti klidného soužití,“ prohlásila.

Dá se čekat, že člověka, který prožil léta na ulici, budou někteří sousedé podezíravě sledovat a každý jeho exces bude mít větší váhu, než kdyby se ho dopustil starousedlík. S tím ale projekt Housing First počítal, bydlení je provázeno nejen masivní sociální prací s klientem, ale snahou moderovat případné sousedské konflikty. Změnit tohle trpělivé moderování na jednostranné naslouchání sousedům v důsledku může znamenat, že většina bezdomovců, kteří dostali byt, se zase vrátí na ulici.

Zatímco však postoje ODS nejsou nové, přístup Pirátů je překvapením. Jejich lídr Tomáš Koláčný seděl už v předchozím zastupitelstvu, když se projekt Housing First schvaloval. Díky blízkosti se Žít Brno, které ho prosadilo, by se dalo čekat, že bude jeho podstatě rozumět. Současný radní Koláčný ale v rozhovoru pro aktuální vydání Respektu řekl větu, která ukazuje, že projektu buď vůbec nerozumí, či ho nechce.

„Pokud ekonomická analýza, na níž jsme trvali už před volbami, prokáže, že je to nejen pro samotné rodiny, ale i pro město přínosné, budeme v projektu pokračovat,“ prohlásil. A tady je rovnou třeba říci, že čistě ekonomicky se Housing First městu nevyplatí. Z dlouhodobějšího hlediska může Housing First peníze šetřit třeba proto, že nájem v městských bytech je mnohem nižší než v předražených ubytovnách, a stát tudíž ušetří na příspěvku a doplatku na bydlení  - nebo proto, že lidé méně stonají a ušetří tak kasa zdravotního pojištění. Postupem času si pak někteří z nich najdou práci a stát zase uspoří na dávkách.

Nic z toho se ale neprojeví v městské kase. Té se naopak Housing First prodraží, v bytech zařazených do projektu je nižší nájem než běžný či tržní, projekt je provázený masivní sociální prací, město tudíž musí investovat do většího počtu sociálních pracovníků, nejlépe i do jejich vzdělávání a cest po světě, kde podobné projekty fungují.  Když Koláčný říká, že projekt bude pokračovat, pokud je pro město ekonomicky přínosný, je to jako by ho rovnou odpískal.

* Titulek textu jsme změnili z „Brněnští Piráti zpochybňují projekt Housing First“ na „Přežije v Brně projekt Housing First?“. Řada čtenářů se totiž ozvala s tím, že strana nemá v úmyslu projekt zpochybnit. Jak to tedy Piráti s projektem Housing First myslí a na co přesně mají odpovědět analýzy, jejichž výsledky skutečně ještě neznáme, si přečtete v rozhovoru s jejich brněnským lídrem Tomášem Koláčným, který připravujeme.