Německo chce zachránit hmyz i entomology

Německá vláda odstartovala velký projekt na záchranu hmyzu. Za miliardy korun. Informuje o tom internetové vydání magazínu Science.

V roce 2017 němečtí vědci odhalili šokující věc. Z přírody v Německu zmizelo během posledních tří dekád 76 procent veškerého hmyzu - měřeno váhou jeho celkové biomasy. Objev německou veřejností docela zamával, vědci ho doprovodili devítibodovým manuálem, co dělat pro zlepšení situace, a vláda v Berlíně teď v září začala podle jejich doporučení postupovat. Vyčlenila na to zatím v přepočtu zhruba tři miliardy korun ročně, čtvrtinu z toho na výzkum a monitoring hmyzích populací.

“Mizení hmyzu striktně souvisí s mizením přirozeného prostředí, kde může hmyz žít,“ cituje Science jednoho z autorů manuálu, stuttgartského entomologa Larse Krogmanna. Během posledních desetiletí třeba z krajiny zmizela většina dříve běžných květnatých lučin a staly se z nich v podstatě pole na pěstování rychle rostoucích trav pro různé farmářské senáže a siláže. Jde o chemicky ošetřované pozemky, které se strojově sečou několikrát za rok, a hmyzí život se na nich může rozvíjet jen obtížně. Farmáři navíc rozšiřují svá pole na úkor různých remízků a mezí.

Vládní plán, který by se měl v dohledné době stát zákonem, chce tento trend změnit. Navrhuje se v něm například úřední ochranný status pro různá přírodní – a na hmyzí civilizace bohatá – zákoutí, jako jsou zdivočelé či zplanělé sady nebo venkovské kamenné zídky. Plán rovněž slibuje ukončit k prosinci 2023 používání glyfosátu, světově nejrozšířenějšího širokospektrálního hubitele „plevelů“, který zabíjí i rostliny, na nichž hmyz životně závisí. Používání tohoto jedu ve státních agenturách a v německé státní železnici by mělo skončit již dříve.

Plán chce rovněž zavést přísnou kontrolu používání pesticidů v přírodních parcích a dalších chráněných územích. Nové pesticidy budou ke schválení napříště potřebovat osvědčení o svém vlivu na biodiverzitu. Nové kontrole z hlediska dopadu na hmyz budou podrobovány i léky používané ve veterinárním lékařství.

Vláda se rozhodla udělat rovněž kroky pro snížení světelného smogu, který ničí život nočnímu hmyzu, zabraňuje mu najít si partnery a potravu. Plán na hmyzí záchranu doporučuje používat k broukům a můrám přátelské osvětlení jisté vlnové délky a vybavit noční lampy detektorem, který je zhasne, když kolem nezaznamenají pohyb, a nebudou proto potřeba.  Součástí strategie má být podpora veřejného vzdělávání v problematice a celonárodní kampaň za „hmyzupřátelské zahradničení“.

Zmíněná roční půlmiliarda na výzkum a monitoring by měla přispět k vytvoření celoněmecké monitorovací sítě zaměřené na hmyz a dát pobídku k intenzivnímu zkoumání hmyzího úhynu; jeho přirozenou součástí by pak mělo být hledání cest, jak zničující trend zvrátit. Vláda rovněž slibuje podpořit taxonomický výzkum a výuku nových taxonomů - systematických entomologů schopných identifikovat tisíce hmyzích druhů žijící v Německu. „Systematikové jsou ohrožený druh,“ říká k tomu pro Science už citovaný Lars Krogman, podle něhož je výuka nových odborníků krokem zásadní důležitosti.  Západní univerzity tento obor postupně přestaly vyučovat, protože se zdálo, že ve třídění druhů a organismů už bylo všechno objeveno a zachyceno. „No, a když váš počet klesne pod určitou hranici, už se nemůžete reprodukovat,“ dodává Krogman.

Shrnuto a podtrženo považují němečtí vědci rozhodnutí vlády zachránit hmyz za „mimořádné“. Navíc – tři miliardy nejsou konečnou sumou rozpočtu, uskutečňovatelé plánu mohou počítat i s částí pěti miliard korun (200 milionů euro), které má k dispozici ministerstvo pro vědu a výzkum v kapitole biodiverzity. „Něco takového se skutečně ještě nikdy nestalo,“ komentoval zlatý déšť ředitel Leibnitzova institutu v Bonnu Wolfgang Wägele.