0:00
0:00
Společnost18. 12. 20184 minuty

Maturita esemeskou? Spíš maturita, která bude něco znamenat

Tvrzení, že současná maturita je stejná pro všechny, a proto vadná, je dlouho tradovaný omyl

Autor: Archiv

Pokud veřejnost něco vytýká současné státní maturitě, pak za prvé: Není možné, aby tak rozdílné školy jako jsou učiliště a gymnázia měly stejnou maturitu. A za druhé: Každá další změna v maturitě je jen snížením nároků; ustupujeme od skutečné vzdělanosti. Víceméně v mantinelech toho druhého výroku se rozčílil i komentátor Aktuálně Martin Fendrych, když reagoval na zmínku v novinách, že ministr školství Robert Plaga chce omezit maturitu jen na didaktické testy. A ptá se, zda za pár let budeme maturovat esemeskou.

Martin Fendrych se ovšem obsáhle rozčiluje na základě velmi střídmé novinové zprávy, která říká, že ministerstvo podrobnější návrh zveřejní až na jaře. Co nakonec navrhne, se zatím lze jen domýšlet, ale nežije ve vzduchoprázdnu – odhadnout se to tedy dá z dlouhodobých odborných debat. A v jejich případě rozhodně nejde o cestu k maturitě esemeskou. Naopak.

↓ INZERCE

Současné maturitě se dá vytknout sto a jedna věc, ale výtka, že je stejná pro všechny, je mylná. Stejná je jen ve své státní časti – test z češtiny a volitelně z matematiky, nebo cizího jazyka, písemná práce z češtiny a cizího jazyka. Ve školní části maturity pak stát mluví do podoby ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka. Ale k tomu všechny střední školy doplňují svoje další zkoušky.

Eduin

Třeba náročnější matematiku, zkoušky z odborných předmětů, velmi častá je obhajoba maturitní práce před komisí nebo praktické zkoušky od robotiky přes chov koní k eurytmickému představení na waldorfských lyceích. Stejná tedy maturita není ani náhodou. Jestli je jednodušší, to je věc názoru a osobní zkušenosti. Rozdíly mezi jednotlivými školami jsou obří. Ale u velké části škol jde velmi pravděpodobně o náročnější zkoušku než před - dejme tomu - třiceti lety.

Onen zatím poněkud kryptický návrh ministerstva školství je možné interpretovat jako reakci na tento stav a snahu dát do budoucna školám více prostoru. Stát by nadále zadával jen didaktické testy, jimiž by hlídal elementární „maturitní“ gramotnost, zbytek by byl na školách. To neznamená, že by neexistovaly písemné práce a ústní zkoušky. Jen by je připravovali učitelé podle potřeb a náročnosti školy. Takže by bylo například možné o vybrané knize u ústní maturity mluvit důkladněji, než to předepisuje současný uspěchaný scénář Cermatu, podle něhož na to máte pár minut.

Pokud sloučíme různé názory, které padají ve veřejném prostoru, jedna z možných podob příští maturity je tato: stát prostřednictvím Cermatu zasahuje jen do didaktických testů a ověřuje v nich to, co opravdu potřebují všichni maturanti od učilišť po gymnázia. Tyto „státní“ testy by byly nutnou podmínkou pro připuštění ke školní (profilové) části zkoušky. Ať pak v jejím rámci gymnázia zkouší matematiku a češtinu na mnohem náročnější úrovni, ať ji odborně zaměřené školy posunou ke své odbornosti. Takže například sloh se bude na strojní průmyslovce a akademickém gymnáziu asi zásadně lišit. Ku prospěchu věci.

A zároveň rozšiřujme počet škol, které zařazují do profilové části maturity obhajobu závěrečné ročníkové práce, která má šanci prokázat, jestli maturant umí prakticky použít to, co se naučil. Představte si cosi jako jednodušší bakalářku s tématem podle odbornosti školy doplněnou diagramy, obrázky, poznámkovým aparátem a anotací v angličtině, kterou pak musíte (v cizím jazyce?) obhájit před komisí. Taková práce je pro příštího zaměstnavatele nebo vysokoškolskou přijímací komisi rozhodně srozumitelnější a uchopitelnější výsledek maturitního studia než vysvědčení se čtyřmi či pěti číslicemi.

Tohle by asi nebyla stejná maturita pro všechny a snižování nároků, ne?

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].