Kluci mají omezenější výběr. Systém je směruje na učňáky a průmyslovky

V článku Jsou kluci hloupější? píšeme v aktuálním Respektu 16/2019 obsáhle o tom, proč začínají na českých vysokých školách čím dál víc převažovat dívky. Následující rozhovor je doplněním a pozvánkou ke koupi nového čísla. „Systém směruje kluky na učňáky a průmyslovky a v osmnácti omezuje jejich možnosti zvolit si vhodně vysokou školu,“ říká v něm mimo jiné ekonom Daniel Münich z ekonomického ústavu CERGE-EI a think tanku IDEA.

Na vysokých školách nyní studuje a také je v poslední letech absolvujte více žen než mužů. Čím je to způsobeno?

Je to částečně dané tím, že výrazně více žen než mužů má maturitu, studuje gymnázia, přičemž to platí o čtyřletých i víceletých - zatímco na učňácích bez maturity končí disproporčně větší podíl kluků, a tím se jim zavírá cesta k dalšímu vzdělání. Větší počet dívek je tak lépe připraven na vysokoškolské studium a má větší možnost volby. S gymplem si můžete vybrat jakýkoliv obor na vysoké škole, kdežto s průmyslovkou je výběr hodně omezený.

Jinými slovy – dělení začíná už na základní škole.

Určitě. Schopnost a vůle připravit se na přijímačky na gymnázium a dostat se tam je ve věku 10 – 15 let je více na straně dívek. Dívky spíše poslechnou rodiče a dají si domluvit. I když je to nebaví, udělají to spíše než kluci. Kluci jsou v průměru problematičtější. Jak jsme ukázali nedávno v jedné studii IDEA, roli hraje také známkování.

A jakou?

Známka v předmětu nehodnotí jen znalosti, ale také chování a přístup žáka. Systém směruje kluky na učňáky a průmyslovky a v osmnácti omezuje jejich možnosti zvolit si vhodně vysokou školu. V Česku je podíl studentů všeobecných středoškolských programů jako naše gymply jeden z nejnižších v Evropě, naopak podíl v užších oborech je vysoký. Jsou sice třeba zdrávky, kde je více holek, ale jinak převažují obory spíše pro kluky.  Další typický genderový rozdíl je, že holky jsou po stránce dovedností homogennější skupinou než kluci. U kluků jich část výrazně vyniká, ale na druhé jsou mezi nimi velcí loseři. Holky jsou v nižším věku poslušnější a více je tvarujeme, takže ty rozdíly nejsou tak velké. Tohle byla pro kluky výhoda kdysi dávno, kdy na vysokou školu brali kolem 10 procent věkového ročníku. Dnes, kdy jde na vejšku kolem 40 procent  věkového ročníku, už tu výhodu nemají.

Jaké dopady tato situace může mít na jednotlivé obory či společnost jako celek? Protože se zdá, že ženy to vzdělání ne zcela využijí, když zejména od nich se stále očekávána péče o domácnost a děti.

Neodvážil bych se predikcí, jaké to bude mít dopady na různé obory, protože většina se velmi dynamicky vyvíjí. A byť se situace jednoznačně zlepšuje, pro ženy skutečně stále existuje dlouhá řada překážek. Od toho, jak je špatně nastaven daňově-dávkový systém, přes vzdělávací systém až po očekávání rodičů a obecně společnosti, jakou roli má kdo zastávat. Ta očekávání nakonec vidíme mnohdy už v mateřské škole. Jsou studie, které ukazují, že čím více jsou genderové stereotypy rozšířené v populaci, tím větší jsou i tyto rozdíly v ekonomické oblasti. Pokud je na straně ženy snaha a vůle uplatnit svůj lidský kapitál, ale kvůli překážkám to nejde, tratí na tom ona, její rodinné okolí a ekonomicky i stát. Jsme pak svědky nevyužitého potenciál lidského kapitálu.

Stát na tom ekonomicky tratí, protože platí vzdělání někomu, kdo ho pak úplně nevyužije. Na straně druhé více vzdělaných lidí může prospět nám všem.

Když se podíváte do vyspělého světa, pak ve většině zemí má vysokoškolské vzdělání větší podíl lidí než v Česku a až na výjimky se nezdá, že by na tom prodělali. A u zemí, které jsou opravdu dynamické v inovacích, je zjevné, že je táhne právě vyšší vzdělanost, byť pak lákají i vzdělané lidi z jiných zemí. Vzdělanost je prostě motorem dlouhodobého rozvoje.