Kdo skutečně odhalil plagiátora z Karlovy univerzity

Univerzita Karlova na začátku listopadu oznámila, že poprvé odebrala titul kvůli plagiátorství. Podle informací Respektu se mělo jednat o absolventa Husitské teologické fakulty UK, který zde vystudoval dva magisterské programy a obě diplomové práce obhájil ve stejný den loni v září. Univerzita celou záležitost oznámila veřejnosti jako vlastní objev, podle Jany Horké, která se týdeníku Respekt sama ozvala, však vynechala škola podstatnou část příběhu.

„Zarazilo mě, jak to škola popisovala, přitom jsem se už několik měsíců snažila, aby pan rektor odpověděl na má podezření. Důvodem, proč se univerzita případem musela zabývat, byl totiž můj podnět a mé podání trestního oznámení,“ říká dnes vedoucí pracovnice v knihovně Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze (HAMU).

Horká v roce 2013 při práci dostudovala magisterské studium na Filosofické fakultě na plzeňské Západočeské univerzitě. Když se jednou po dokončení studia podívala do systému studentských prací, zjistila, že diplomovou práci na stejné téma napsal a obhájil o čtyři roky později další student. „Ze zvědavosti jsem to rozklikla a zjistila, že je naprosto stejná jako ta má. A to včetně osobního úvodu, kde vysvětluji, jaký je můj vztah k náboženství a jak mě k tomu rodiče vedli či nevedli,“ říká Horká, která psala o Římské říši a křesťanství.

Až v červenci

Po nalezení opsané práce v systému sepsala s pomocí právníka už v únoru 2018 dopis a odeslala jej děkance Husitské teologické fakulty Kamile Veverkové a Tomáši Zimovi, rektorovi Univerzity Karlovy, pod kterou fakulta spadá. Odpovědi se ale nedočkala skoro dva měsíce. Proto zavolala na fakultu, kde jí bylo sděleno, že záležitost má primárně řešit rektorát Karlovy univerzity a že věc byla předána Etické komisi UK – ta prý ale zasedne nejdříve v červenci.

Horká se tak po další odmlce nakonec odhodlala k podání trestního oznámení na Karlovu univerzitu i autora práce s podezřením, že škola prošetření zdržuje a že nebylo postupováno v souladu se zákonem o vysokých školách ani autorským zákonem. „Chtěla jsem pokračovat v psaní rigorózní práce a mohlo by se stát, že bych byla nucena citovat uvedeného studenta, protože jeho práce byla obhájena později než moje, avšak bez jakéhokoliv odkazu na moji vlastní práci. Byl by to paradox,“ vysvětluje, proč mimo jiné nečekala na zasedání etické komise.

Trestní oznámení bylo nicméně zamítnuto. A to právě proto, že nebyly vyčerpány všechny prostředky řešení sporu před tím, než se přejde k soudnímu řízení. To už bylo září 2018 a právě v tu dobu Horké přišlo vyjádření etické komise, která dospěla k závěru, že práce Jany Horké byla skutečně opsána. Komise zprávu podala i rektorovi Tomáši Zimovi, v jehož pravomoci je rozhodování o odebírání titulů. Horké tedy její podezření potvrdil univerzitní orgán, ale konkrétní výsledek se pro ni v této fázi nekonal. Rektorát podle Horké stále nereagoval, a tak se rozhodla - opět za pomoci právníka - poslat rektorovi druhý dopis.

„Odpověď jsem dostala až ke konci října, tedy osm měsíců od podnětu,“ shrnuje Horká. Rektor Zima ji v něm informoval, že došlo k vyslovení neplatnosti státních zkoušek a odebrání dvou magisterských titulů. Dotyčný student byl autorem čtyř vysokoškolských prací – dvou bakalářských a dvou magisterských – a prokazatelně opsal hned tři z nich. Odejmuty mu však byly jen dva magisterské tituly, protože titul bakaláře získal před více než třemi roky a zákon o vysokých školách jeho odebrání po uplynutí této lhůty nepovoluje.

Horká měla v této chvíli za to, že tím případ skončil a už o něm neuslyší. Jenže na začátku listopadu vydala Karlova univerzita tiskové prohlášení informující o tom, že „rektor UK došel k závěru, že je nepochybné a zcela prokázané, že absolvent v důsledku úmyslného a neoprávněného užití díla jiných osob hrubě porušil právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví“.

„Já jsem titul získala poctivě, navíc jsem k tomu pracovala na plný úvazek. Brala jsem si kvůli zkouškám dovolenou. Takže jsem vážně stála o to, abych dokázala, že šlo o podvod. Ale to, co zveřejnila univerzita, tedy že přišla na vše sama, byla jen poloviční pravda. Tak jsem to chtěla uvést na pravou míru,“ shrnuje Horká důvody, proč se nakonec ozvala Respektu.

Dostatečná komunikace

Rektorát však jakýkoliv nesprávný postup odmítá. „Univerzita Karlova v tiskové zprávě uvedla ty údaje a skutečnosti, které v souvislosti s daným případem považovala za relevantní. Navíc není s ohledem na ochranu osobních údajů dotčených osob a neveřejnost správního řízení povinna oznamovat konkrétní osobu,“ vysvětluje Respektu tiskový mluvčí UK Václav Hájek.

Také komunikaci považuje v této kauze za dostatečnou. „Univerzita Karlova v celé záležitosti postupovala velice aktivně a se vší zodpovědností tak, aby byl dodržen vysokoškolský zákon a záležitost byla vyřízena co nejrychleji,“ dodává Hájek s tím, že již v dubnu prorektorka UK Milena Králíčková informovala Horkou o tom, že se jejím podnětem zabývá Etická komise UK.

A proč vlastně nebyl odhalen student, který byl očividně přeborníkem v plagiátorství? Opsané diplomové práce se před obhájením kontrolovaly v programu Thesis. V něm se ale shoda neukázala, jak informoval rektor při ohlašovaném odebrání titulů - věty v pracích nebyly doslovně opsány, nýbrž byly lehce pozměněny, například ve slovosledu. V programu TURNITIN, který univerzita začala nově používat, už byly okopírované části odhaleny během přezkumného řízení v rámci šetření etické komise.

V tuto chvíli už nelze určit důvod, proč univerzita nepovažovala za důležité zmínit upozornění Jany Horké - jestli si kupříkladu nechtěla pokazit reputaci tím, že sama neobjevila opsanou práci, ale k odhalení plagiátora musel dát podnět někdo zvenčí. Přesto je Horká nakonec spokojená. „Samozřejmě, že bych byla raději, kdyby univerzita přiznala, že mé snažení o nápravu je v tomto případu relevantní okolnost. Ale i tak jsem ráda, že se ukazuje, že spravedlnost existuje,“ říká dnes. „Jen někdy holt trvá dlouho se jí domoci.“