Gazdík: Kraje už nebudou požadovat cut-off score pro přijímací testy

Ve čtvrtek se sešlo čtrnáct krajských radní pro školství s ministrem Robertem Plagou a jeho náměstky. A po zhruba tříhodinové diskusi došli k tomu, že zavádět cut-off score, tedy minimální hranici počtu bodů ze státních přijímacích testů na střední školy, není dobrý nápad. Cut-off score - které by podle oponentů části dětí zhatilo cestu za vzděláním - prosazoval především Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) a tamní školský radní Stanislav Folwarczny (ODS) spolu s hejtmankou Karlovarského kraje Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Naopak ministr Plaga byl proti. Kraje proto zvažovaly, že do sněmovny pošlou vlastní návrh novely zákona. Kritika, kterou ve veřejné diskusi sklidily, je ale nakonec odradila. „Shodli jsme se, že jsou jiné prostředky, jak zajistit kvalitu vzdělávání,“ říká jeden z účastníků jednání, poslanec STAN a školský radní Zlínského kraje Petr Gazdík.

Co jste na schůzce krajských radních s ministrem probírali?

Ujasnili jsme si, že cut-off score není správné řešení. Řešením je, aby stát ověřoval kvalitu vzdělávání průběžně. Žáci na druhém stupni základních škol ztrácejí motivaci. Vědí, že budou přijati na střední školu: znám případ, kdy se na maturitní obor dostal i žák s osmi čtyřkami. To je špatně, to by se stávat nemělo. Cestou ale není cut-off score, nýbrž práce s rodiči: měli by vědět, jak na tom dítě je, a škola by s nimi měla probírat, že maturitní obor pro jejich dítě není dobrá volba. Kraje také musí optimalizovat síť škol, některé školy nebo obory zavřít; je to nepopulární, ale nutné. A Česká školní inspekce musí nad školami dohlížet, průběžně ověřovat jejich výsledky. Rozešli jsme se s tím, že ministerstvo přijde s modelem, jak by takové ověřování mělo vypadat. Pro kraje by to pak zároveň byla důležitá informace pro optimalizaci sítě škol.

S tímhle závěrem, že cut-off score není správné řešení, souhlasil i Moravskoslezský či Karlovarský kraj, které ho dosud prosazovaly?

Kraje chtějí tlak na kvalitu a jedna z možností je cut-off score, ale není samospasná. Po veřejné diskusi přijala asociace usnesení, že máme zvýšit tlak na kvalitu. Stát má najít optimální formu měření - takovou, aby rodiče už v průběhu z vzdělávání měli zprávu, jak na tom jejich dítě je. Aby si připustili „nemám doma génia“ a zvažovali jinou než maturitní cestu.

Opravdu se zmíněné dva kraje smířily s tím, že cut-off score nebude?

Veřejná diskuse je vedla k tomu, že jsou i jiné prostředky, jak kvalitu zajistit. Diskuse na asociaci trvala asi tři hodiny a vytříbilo se to.

Říkal jste, že kraje jako zřizovatelé mají optimalizovat síť středních škol. Jak konkrétně?

Síť škol a oborů musí odpovídat počtu dětí: na nějakých 15 let dopředu víme, kolik dětí na střední školy nastoupí. Když mám v kraji šest tisíc studentů a 10 tisíc volných míst, je něco špatně. Rušit nebo slučovat školy je politicky nepopulární, vyžaduje to vysvětlování, ale demografická křivka mluví jasně.

A mají se rušit místa na gymnáziích nebo spíš na učilištích?

To je na každém kraji, je to pravomoc krajského zastupitelstva. V každém kraji je jiná situace, je tam také jiný počet soukromých škol, nad kterými nemá kraj pravomoc. Na jejich kontrolu a kvalitu by mělo tlačit ministerstvo. Aby to nedopadlo tak, že kraje budou síť svých škol zkvalitňovat, a ti, kdo se nedostanou na krajské školy, utečou na soukromé.

Teď si nejsem jistá: mluvíte o tom, že se budou školy zkvalitňovat, nebo rušit?

Musí to být společný tlak různých aktérů, ministerstvo musí ověřovat kvalitu, kraje optimalizovat síť. Až dojde k reformě financování regionálního školství, přestane jít ředitelům o každý kus, o každého žáka - dnes jsou financovaní takzvaně na hlavu, do budoucna budou dostávat peníze na třídu, začne jim jít spíš o kvalitní absolventy.

Zmizí tedy místa na gymnáziích nebo na učilištích?

Jak říkám, to je v každém kraji jiné. Za náš kraj mohu říci, že nemáme problém s počtem gymnazistů.

Bez čeho se tedy obejdete?

Hned jak jsem nastoupil jako krajský radní pro školství, zpracoval jsem plán optimalizace, který prošel výborem i radou. Rušíme obory průběžně, ze všeho nejdřív ekonomické obory na jiných středních školách, než jsou obchodní akademie, kde je kvalitní ekonomické i jazykové vzdělávání. Diskutuje se o některých menších gymnáziích.

A učiliště máte také v hledáčku?

Měníme strukturu oborů u průmyslových škol podle toho, co zaměstnavatelé potřebují – lidi vzdělané po průmysl 4.0 a robotiku. Stavební obory budeme držet, i když jsou nerentabilní. I když je ve Vsetíně, Zlíně i Uherském Brodě třeba jen několik učňů v oboru zedník, necháme to tak. Kdybychom třeba všechny zedníky přesunuli do Vsetína, klempíře do Zlína a instalatéry do Uherského Brodu, děti tam nebudou dojíždět, protože jsou obvykle ze sociálně slabších rodin.

Jak chcete měřit kvalitu škol?

To bude řešit ministerstvo, spíš než o testování bych mluvil o ověřování. Aby dítě vědělo, jak na tom je, ale z dat by se mělo dát zjistit i to, jak na tom je třída v daném předmětu, tedy jak si vede její učitel.

Říkal jste, že cut-off score už kraje prosazovat nebudou. Přesto jsou jednotné přijímací testy na střední školy celkem silný nástroj: ředitelé škol je při přijímacím řízení musí zohlednit a učitelé se shodují, že ovlivňují, co a jak učí. Jak se vám testy líbí?

Jsem možná velmi konzervativní, ale mě se v matematice líbil starý dobrý Běloun (sbírka úloh z matematiky Františka Bělouna z 50. let),  bylo tam tisíc příkladů a za mých mladých let bylo jasné, že některá z nich v testu bude. Bylo jen na mě, jestli a kolik si jich spočítám. Dnes se stal z testování a přípravy na něj rozsáhlý byznys, rodiče platí kurzy, aby jejich dítě bylo dobře připravené.

Zkoušel jste si udělat současné testy?

Zkoušel, loni s dcerou, dělala přijímačky.  A nejsem si jist, že jsou o tom, co by současný absolvent základní školy měl znát - mělo by tam být víc logického myšlení, víc věcí v souvislostech, nejen holé znalosti.

Budete s tím vy nebo školský výbor sněmovny, jehož jste členem, něco dělat?

Test je obrazem toho, co a jak se učí na základních školách. Kurikulum by se mělo změnit – ale to nejde, aniž by se změnil obsah testů. Děti i učitelé se soustředí na testy, chce to diskusi odborníků, jak testy změnit, a tím zatlačit na postupy výuku.

Myslíte, že mají být děti testované třeba z toho, jestli umí určit větu příslovečnou účelovou nebo příslovečnou příčinnou?

To je důvod, proč jsem si s dcerou dělal jen test z matematiky, a ne z češtiny. Já to odmítám vědět, k ničemu jsem to nikdy v životě nepotřeboval, nejsem příznivec takových otázek. Důležitá je podle mě čtenářská gramotnost, pochopení textu, tvořivá práce s ním, kritické myšlení.

Na takové otázky si stěžují učitelé, vadí i vám jako politikovi. Tak proč v testech pořád jsou?

Průměrný ministr školství vydrží ve funkci 14 měsíců, za tu dobu se nedá nic dokončit. A jakákoliv změna ve školství je během na dlouhou trať.

Tohle ale není pozůstatek minulosti, plošné testy se zavedly před třemi roky.

To je v pořádku, nějaký systém ověřování potřebujeme. Ale stejně jako u nápadu s cut-off score vidíme, že podoba testů nejde úplně správným směrem. Hledalo se, co udělat - souhlasím s povinnými přijímacími testy, ale nepodařil se jejich obsah.

Co s tím?

Chtělo by to, aby ministr tentokrát vydržel déle. A aby se i o dalších věcech diskutovalo tak, jako jsme my na Asociaci krajů diskutovali o cut-off score.