Pronajímatelné elektrické koloběžky neprospívají ekologii ani bezpečnosti

Může se zdát, že elektrické koloběžky, které zaplavily i české hlavní město, jsou šetrnější k životnímu prostředí než jiné formy dopravy. Na rozdíl od aut a autobusů nevypouštějí zplodiny, neboť jsou poháněné elektřinou, a aspoň na první pohled tak nejsou přítěží pro klima. Jenomže ne všechno zelené je nutně „eko“. Právě auta jsou totiž skrytým, nicméně důležitým hráčem při provozu koloběžek.

Studie vzniklá pod dohledem Josepha Hollingswortha, profesora informatiky a softwarového inženýrství na Ohio State University, uvádí, že elektrické koloběžky vyprodukují mnohonásobně víc skleníkových plynů na hlavu než jízda jinými ekologickými dopravními prostředky. Dokument zveřejněný serverem IOP Science srovnával produkci CO2 elektrické koloběžky firmy Bird s chůzí pěšky, jízdou na kole nebo veřejnou dopravou a cestováním na osobním elektrickém mopedu. Koloběžka dopadla nejhůř ze všech způsobů dopravy.

Řidič tohoto dopravního prostředku při ujetí jednoho kilometru průměrně vyprodukuje 126g oxidu uhličitého, což je třikrát víc, než kolik člověk způsobí při jízdě autobusem (51g CO2 na jeden kilometr jízdy na hlavu), ale i víc než elektrický moped (74g).

Téměř polovina z oněch 126g přitom pochází z denního sběru a rozvozu koloběžek, který je nutné do provozu započítat. To je totiž jediný způsob, jak se tyto stroje dobíjejí. Každý člověk s platným řidičským průkazem se může v aplikaci zaregistrovat jako „juicer“ (nabíječ) — a společně s desítkami dalších pak vyráží večer s autem do ulic a volně parkující koloběžky nakládá. Následně je odveze domů, kde je ze zásuvky nabije (samo nabíjení je přitom podle autorů studie zanedbatelné). Ráno je pak juicer vrátí na vyhrazené místo a obdrží na účet částku za každý stroj (V Praze 70 korun).

Druhá polovina znečištění vzniká při výrobě koloběžky. Autoři studie k tomuto číslu došli po sečtení CO2 vzniklého při tvorbě rámu i koleček a při sestavování lithiové baterie. To, co běžný uživatel nevidí, má na svědomí znečistění stejně velké jako způsob nabíjení. A zátěž pro životní prostředí není jediný problém.

Paříž byla jedním z prvních měst, které proti provozu koloběžek vyrazilo do boje, jak popisuje The Guardian. Zakázala jim jízdu a parkování na chodnících, protože si chodci začali stěžovat na ohrožování bezpečnosti. Dále nesmí ani do parků a veřejných zahrad. „Když chcete v Paříži odložit koloběžku, musí být ponechána na parkovištích určených pro auta a motorky,“ prohlásila starostka francouzského hlavního města Anne Hidalgo na nedávné tiskové konferenci. Již předtím zavedlo město pokuty ve výši 135 eur (přibližně 3500 korun) za jízdu na chodníku.

Podobný systém plánuje spustit i Praha. Kvůli stížnostem na chování uživatelů a volně zaparkované koloběžky se problémem začala zabývat radnice Prahy 1 — právě tam zelené se stroje nejvíce využívají a působí největší potíže. „Za hlavní problém Praha i městská část považují koloběžky rozházené po chodnících a jízdu ohrožující chodce, a to hlavně v úzkých ulicích i v dalších oblastech, kde se dnes koloběžky proplétají s chodci,” uvádí Portál hlavního města Prahy. V centru přitom koloběžky nesmějí parkovat hned od jejich „příjezdu“ do české metropole v říjnu minulého roku; toto nařízení tak jezdci již téměř rok ignorují.

K nejhlasitějším kritikům patří novinář a autor pořadu Honest Guide Janek Rubeš. Firma Lime v pražském centru zavedla tzv. červenou zónu, kam mají řidiči zákaz vjezdu. „Lime bohužel parkování v zakázané zóně nepokutuje. Freebike i Rekola to dělají,“  říká Rubeš, který se s zástupci Lime v Praze sešel a žádal je o kultivaci provozu v centru. Zatím bez výsledku.