Dalších šest let pro sobotní estrády
Navzdory občasné divácké trýznivosti je dobře, že Petr Dvořák zůstane ředitelem České televize
Je Petr Dvořák tak dobrým ředitelem České televize, jak naznačují výsledky středeční volby pro další šestileté období? Dvořák v ní porazil v užším kole čtyři soupeře tak jasně, jakoby radní o jeho kvalitách vůbec nepochybovali. Těžko se tomu výraznějším způsobem oponuje. Česká televize vykazuje známky sebevědomé, celkem slušně fungující instituce. Investuje do moderních technologií a její web nás už dávno odpoutal od diktátu televizního programu.
Dává peníze do vlastní dramatické tvorby. Někdy sice vykazuje zoufale konvenční charakter v duchu toho nejhoršího z osmdesátých let, když bez nadsázky trýznivě vysílá oslavu narozenin normalizačního kulturního premianta. Jindy má Dvořák na stejném programu (ČT 1) odvahu vysílat naopak značně nekonvenční skvělý seriál z dílny pražského Dejvického divadla, v němž se mluví stylem, který máme chuť svým dětem zakazovat, ale na obrazovce v něm vidíme příjemnou ukázku přirozeného, do umělosti nezkrouceného života.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: S ČT proti žvástu
Česká televize nemá odvahu vykročit na misi lepší výuky angličtiny českého národa a vytrvale dabuje filmy i na okrajovém kanálu ČT 2. Skeptik je ovšem rád, že je tu aspoň ČT Art se svojí solidní úrovní a původním zněním filmů.
Česká televize neumí nebo nechce nabídnout hlavní zpravodajství v podobě dvacetiminutovky toho opravdu důležitého, co den přinesl, a mnohý divák tak musí přetrpět banality z regionů. Na druhou stranu televize neustále zlepšuje speciální zpravodajský kanál s pořady evropské úrovně (které deníky to mají?) a svoji občas docela odvážnou investigativní novinařinou drží na ČT 1.
V konkurenci nejen s komerčními kanály, ale také internetovými televizemi si tak Dvořákova instituce udržuje pověst média, které stojí za to sledovat, byť to nutně nemusí být každý týden, namítne skeptik z Respektu. Ten ale rozhodně (a už bez vtipů) musí ocenit, jak Dvořák a jeho lidé odolávají politickým tlakům včetně těch z nejvyšších pozic Hradu a Čapího hnízda.
Každá důležitá instituce by mohla fungovat lépe, ale také rozhodně hůře, jak z Česka dobře víme. Při obsazování čelních pozic je proto nutné pečlivě zvážit vidinu nejen té první, ale i rizika druhé možnosti. V téhle situaci je uspokojivé, že Petr Dvořák bude ve svém ředitelování dalších šest let pokračovat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].